Červený Hrádek má pohnutou historii: Zaujal režiséra Zdeňka Podskalského i velitele Waffen SS

Červený Hrádek je díky svému stejnojmennému zámku známým historickým místem nedaleko středočeských Sedlčan. Dříve byl dokonce malou samostatnou obcí, nyní je jednou ze čtvrtí města Sedlčany, ležící asi dva kilometry východně od centra. Stejnojmenný zámek je od roku 1958  kulturní památkou České republiky.

05.11.2019 - 14:00  
Původně gotická tvrz byla v roce 1675 zničena požárem
Zobrazit fotogalerii (3)

Rok 1285 je rokem vůbec první zmínky o vsi a tvrzi Hrádek. Původně poplužní dvůr založený ve stejné době jako tvrz se časem rozrostl o osadu zvanou Podhradec, jejíž název byl po roce 1788 změněn na Červený Hrádek. V roce 1400 ves obhospodařoval Heřman z Říčan a jeho potomci, v roce 1508 pak Bohuslav Břekovec z Ostromeče. Po druhé světové válce byla obec připojena k sousedním Sedlčanům.

Místo zámku gotická tvrz

Dříve na místě zámku stávala opevněná gotická tvrz ze 13. století. Ta, už podle dochovaných zbytků hráze, sloužila i jako vodní tvrz, jež zadržovala vodu z kolem protékajícího potoka Mastníku. Součástí vodní tvrze byl dokonce i padací most. Dnes již dobře známým Červeným Hrádkem byla tvrz nazývána od 16. století, a to zřejmě podle barvy omítky či snad krytiny, jíž byla zdobena. 

V druhé polovině 17. století byla výrazně tvrz poškozena rozsáhlým požárem, po němž zůstala poměrně dlouho v rozvalinách. Znovu vybudována byla až začátkem 18. století. 

Součástí byla i vodní tvrz s padacím mostem přes potok Mastník.

Konec 19. století ve znamení přestavby

Do současné podoby romantického stylu byl zámek přestaven v letech 1844-1894. Po roce 1893 přestavbu řídil pražský stavitel Josef Freyn, kterému asistoval jeho příbuzný, tehdejší student Vídeňské akademie výtvarných umění Jan Kotěra. Po roce 1895 už stavbu vedl Kotěra sám. Přestavba proběhla z iniciativy barona Johanna Mladoty von Solopisk. 

Exteriér je spíše v novogotickém stylu, zatímco v interiérech převládá inspirace secesí. Ze stejné doby pochází i věž s cimbuřím a sedlovou střechou.

Zůstaly zdi věží či cenný mobiliář

Z původní stavby bylo zachováno jen několik detailů jako zdivo obou věží, renesanční klepadlo na vratech hlavní brány, barokní kovové rameno s odznaky umučení Krista nebo barokní dřevěný reliéf svatého Víta se dvěma lvy.

Dále je zmiňován i cenný mobiliář jako renesanční skříň s intarsiemi Krista a svatého Pavla, empírový psací stůl, rokoková skříň, barokní a empírové rámy obrazů či cínové nádobí ze 17. století.

Vyvlastnění, restituce i natáčení filmu

Za druhé světové války se část vsi severně od železniční trati Olbramovice – Sedlčany stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat. Členové rodu Mladotů ze Solopisk byli majiteli zámku až do roku 1948, kdy jej stát vyvlastnil. Prostory poté využívalo muzeum a archiv. Po roce 1989 byl Mladotům v restituci vrácen zpět, jeho majitelem se stal Jan Mladota ze Solopisk.

Zámek je v dnešní době veřejnosti otevřen jen příležitostně, například v době konání koncertů či svateb. Volně přístupný během sezony je pouze krásný zámecký park v anglickém stylu. Zajímavostí je, že jedinečnosti zámku i přilehlého parku si všiml také režisér Zdeněk Podskalský, který si místní chloubu vybral i jako jednu z lokalit při natáčení české komedie s názvem Trhák.