Havlovo politické hnutí pro všechny. Disidentské Občanské fórum si přivlastnil Václav Klaus

Václav Havel s Ladislavem Adamcem
Zobrazit fotogalerii (4)
19.11.2020 - 06:30  

Masakr na Národní třídě, oslabený komunistický režim a revoluce na stole. Listopadové dny roku 1989 nabraly rychlý směr k demokracii a svobodě. Převzít moc z rukou totalitní KSČ musela zformovaná opozice. Ta se pod vedením dramatika a spisovatele Václava Havla opravdu spontánně zorganizovala. Vzniklo Občanské fórum, které mělo být vlajkovou lodí na cestě ke svobodě. 

Než stačilo Občanské fórum vyplout na moře kapitalismu a demokracie, už bylo v podstatě zcela potopené. Lehce zapamatovatelné logo se smajlíkem v červeném O, které je doplněné o modré F se stalo symbolem revolučních dnů. Právě za těmito dvěma písmeny se totiž formovala opozice, která převzala na konci roku 1989 moc a vynesla nové tváře na slunce politické záře. Jaké nejvýraznější osobnosti byly součástí hnutí? 

Studentský masakr

Hned dva dny po událostech, které se odehrály 17. listopadu na Národní třídě, vzniklo Občanské fórum v pražském Činoherním klubu, který mu poskytl na revoluční dny azyl a zázemí. Úvodní ideovou osnovu sepsal disident a dramatik Václav Havel, který tím chtěl přirozeně navázat na aktivity Charty 77. Občanské fórum se tak mělo stát přirozeným partnerem do debaty s totalitní mocí. Součást OF byly i studentské stávkové výbory. 

Vznik OF vyústil v prohlášení, kde byly jasně stanovené podmínky, které pracují se scénářem budoucnosti Českoskoslovenska. 

Provolání Občanského fóra přijaté na jeho ustavujícím shromáždění
Na setkání v hledišti pražského Činoherního klubu bylo dne 19. 11. 1989 ve 22 hodin ustaveno Občanské fórum jako mluvčí té části československé veřejnosti, která je stále kritičtější k politice současného československého vedení a která byla v těchto dnech hluboce otřesena brutálním masakrem pokojně manifestujících studentů.
Práce tohoto fóra se účastní Charta 77, Československý helsinský výbor, Kruh nezávislé inteligence, Hnutí za občanskou svobodu, Artforum, Obroda, nezávislí studenti, Československá demokratická iniciativa, VONS, Nezávislé mírové sdružení, Otevřený dialog, československé centrum PEN klubu, někteří členové Československé strany socialistické, Československé strany lidové, církví, tvůrčích a jiných svazů, někteří bývalí i současní členové KSČ a další demokraticky smýšlející občané. Občanské fórum se cítí být způsobilé okamžitě jednat se státním vedením o kritické situaci v naší zemi, vyjadřovat aktuální požadavky veřejnosti a jednat o jejich řešení.

Fórum pro všechny

Co OF do budoucích dní limitovalo, bylo široké názorové spektrum. Levice i pravice pod jednou značkou a následně čtrnáct politických subjektů, které kandidovaly do prvních svobodných voleb v roce 1990, nemohly fungovat jako perspektivní jednotné hnutí. Naplnil se tak osud, jehož scénář bylo možné očekávat. Jak rychle OF vzniklo, tak velmi rychle zaniklo. 

Samotné hnutí nemělo zpočátku ani předsedu. Hybatelem se tak stal kolektivní orgán Koordinačního centra OF. Hlavní lídr se vyprofiloval velmi rychle v osobě Václava Havla. Ten se však postupně propracoval až na Pražský hrad, kde byl 29. prosince 1989 oficiálně uveden do úřadu prezidenta. 

Jeho roli nejdříve přebírá Petr Pithart, který svoji funkci předává poté, co se stane premiérem. Jeho následník je další se zakladatelů a členů Charty 77 Jan Urban, ten však dopředu avizuje, že po volbách odstoupí. 

Podmínky OF: 

  • Aby ihned odstoupili ze svých funkcí ti členové předsednictva ÚV KSČ, kteří jsou bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z r. 1968 a kteří jsou odpovědni za mnohaletou devastaci všech oblastí společenského života u nás. Jmenovitě jde o Gustáva Husáka, Miloše Jakeše, Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila, Karla Hoffmanna a Aloise Indru. Zhoubná politika těchto lidí, kteří po léta odmítali jakýkoli demokratický dialog se společností, zcela zákonitě vyústila do hrůzných událostí posledních dnů.
  • Aby ihned odstoupil první tajemník ÚV KSČ v Praze Miroslav Štěpán a federální ministr vnitra František Kincl, kteří jsou odpovědni za všechny zásahy, které policie v posledních měsících provedla proti pokojně manifestujícím občanům.
  • Aby byla ustavena komise, která konkrétně vyšetří tyto zásahy, zjistí jejich viníky a navrhne jejich potrestání. V této komisi musí být zástupci Občanského fóra.
  •  Aby byli okamžitě propuštěni všichni vězňové svědomí, včetně těch, kteří byli zadrženi v souvislosti s posledními manifestacemi. Občanské fórum žádá, aby toto provolání bylo publikováno v oficiálních československých sdělovacích prostředcích. Občanské fórum se staví celou svou autoritou za myšlenku generální stávky dne 27. 11. od 12 do 14 hodin, k níž vyzvali pražští vysokoškoláci, a chápe ji jako výraz podpory požadavků, o nichž chce se státním vedením jednat.
  • Občanské fórum se domnívá, že jeho vznik a práce odpovídá vůli 40 tisíc dosavadních signatářů petice Několik vět, a je otevřeno všem složkám a silám československé společnosti, kterým záleží na tom, aby i naše země začala pokojným způsobem hledat cesty k demokratickému společenskému uspořádání, a tím i k hospodářské prosperitě.

Konec OF

Občanské fórum se nadále drolí a jeho existence je spíše přechodovou cestou k novým politickým subjektům, které na jeho prestiži a pověsti vyrostou. Po Urbanovi vedou OF členové KC Petr Kučera, Vojtěch Sedláček a Ivan Fišera. Nespokojenost regionů s novou politickou situací roste a s tím i otázka, jaké je další směřování Občanského fóra. 

Původně velmi zajímavá ideologická myšlenka se definitivně rozpadá. Po sjezdu 15. září 1990 je sice zvolené nové vedení s čtyřmi lídry, ale zároveň se nahlas hovoří o nutnosti jedné osoby na post předsedy. 

Rozhodující sněm se uskutečnil v říjnu roku 1990, kde byl zvolen první a zároveň poslední předseda Občanského fóra Václav Klaus. Ten se po svém zvolení pustil do transformace OF, která však byla pravděpodobně od počátku odsouzena k zániku. Dva silné politické proudy se štěpily, až se 23. února 1991 nakonec OF definitivně rozpadlo. 

Občanské hnutí tak nevydrželo nově se formující politické prostředí a počáteční otevřenost se stala důvodem konce. Vize občanské angažovanosti “v každé” rodině narazila a Václav Havel jako jeden z hlavních hybatelů a iniciátorů tohoto spontánního projektu své dílo nedokončil a pracoval spíše v kontaktu se zahraničím. 

KAM DÁL: Nejlepší české filmy pro každého. Ruský sirotek s Oscarem, lidový Hrabal a podceňované Pelíšky.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru