Hra čísel na Karlově mostě. Legenda o numerologii Karla IV. má své trhliny

Karlův most měl v minulosti opravdu velké štěstí. Jako při povodních v roce 1890
09.07.2020 - 07:00  

Jedná se o jednu z nejikoničtějších památek České republiky. Pražský, Kamenný a dnes hlavně Karlův most je spojován hned s několika zajímavými legendami a mýty. Ta nejznámější souvisí s položením základního kamene. Co je pravdy na zvláštním datu a přidaly se při stavbě vejce do malty?

9. 7. 1357 v 5:31 ráno. V tomto čase údajně položil sám Karel IV. základní kámen mostu, který je v Praze společně s Pražským hradem tou nejnavštěvovanější památkou hlavního města. Letopočet, datum a čas tak vytváří magickou spojku číselné řady, která měla mostu přinést štěstí. Jedna z nejoblíbenějších historek a zábavných faktů o krásné památce Prahy má však jednu základní trhlinu.

Bez hodin

Den a rok šlo samozřejmě už v 14. století velmi dobře definovat a určit. Problém však nastává ve chvíli, kdy bychom do této řady měli začlenit i přesný čas. Byť se stovky průvodců můžou přetrhnout, aby nevynechali tuto zajímavost, realita bude pravděpodobně mnohem pragmatičtější. Tuto teorii zpochybňuje historik umění z Univerzity Karlovy Jan Royt, který podotkl, že v té době by přesný čas 5:31 nikdo nezměřil. Měřilo se výhradně na hodiny. Akademik tak nevěří na astrologické a astronomické hry s čísly.

Ta samozřejmě nevychází pouze z elegantního řetězce času, data a dne, kdy měl být kámen položen. Postavení planet mělo být 9. července více než dobré. Teorie pracuje s astrologickou konjukcí Saturnu, který v té době představoval v řeči hvězd a planet symbol největšího zla.

Tu doplňovala skvělá ekliptická délka Raka se Sluncem, které naopak symbolizovalo největší dobro. Velmi příhodný horoskop na tento den a čas doplňoval fakt, že část oblohy se v této chvíli nacházela pod horizontem. Ascendent příslušel v roce 1357 Lvu, který je od poloviny třináctého století symbolem českých králů a z astrologického hlediska ovládá Prahu a Čechy.

O tom, zda jsou tyto velmi promyšlené hvězdářské faktory pravdivé v souvislosti s přesným datem položení základního kamene Karlova mostu, lze jen těžko ověřit. Lichá čísla, řeč vesmíru jsou sice napadnutelné, ale kolem podobně významných památek bylo a bude vždy něco mýtického.

Že si ve 14. století nemohli změřit čas přesně na minutu, je poznámka pragmatická, ale vzhledem k tomu, že bylo možné měřit čas na hodiny, tak čas 5:31 není neměřitelný. Žádný kronikář však přesné datum nezachytil. Datum 9. července se objevuje až v mnohem mladších kronikách. Nejvíce z této kouzelné časové souhry čerpají studenti základních škol, protože je datum velmi dobře zapamatovatelné.

Jako vejce

To samozřejmě není jediná legenda či nepodložená “pohádka” o Karlově mostu, která doslova zlidověla a pokládá se za nepopiratelný fakt. Jen málokdo neslyšel o tom, že každé město v království přispělo na stavbu mostu vejci, která se přimíchala do malty, aby konstrukce lépe držela.

Když se však zatouláte v informacích o této známé pověsti, zjistíte, že do malty byl přimíchán i sýr a tvaroh. Tuto teorii jsou však schopni přijmout i skeptikové, kteří nevěří na numerologické souhry čísel. Asi největším paradoxem Karlova mostu je, že do roku 1841 žádný takový neexistoval. Původně se jmenoval Pražský nebo Kamenný. Na svou dobu monumentální stavba byla pýchou Prahy a samozřejmě praktickou spojnicí dvou břehů. Turisté se na tento oblíbený cíl procházek už pomalu vrací, ale i tak je vhodné si doplnit informace, které hlavně z architektonického hlediska mohou člověku učarovat možná víc než nepodložené legendy.

KAM DÁL: Německá chlouba v plamenech. Stačilo pár minut a ze vzducholodě Hindenburg zbyla jen kostra

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru