Jen krůček od jaderné války. Karibská krize mohla změnit mapu celé planety

Svět se v té chvíli nacházel pravděpodobně nejblíže jaderné válce. Šlo o vyhrocených třináct dní, kdy studená válka dosahovala vrcholu. Spojené státy a Sovětský svaz nakonec celý konflikt vyřešily bez jediného výstřelu. Co svět zachránilo od hrozivé válečné katastrofy? 

22.10.2019 - 07:00  
Chruščov a Kennedy se pustili do diplomatické války, kde to nemuselo dopadnout vůbec dobře
Zobrazit fotogalerii (3)

Je to konflikt starý už 57 let. Za tu dobu se stihl svět změnit politicky, ale také v rámci vývoje válečných technologií. Už tehdy však bylo v podstatě možné „zmáčknout” čudlík, či vydat rozkaz jediným telefonátem a druhé straně světa odstartovat hrozivou apokalypsu. 

Dnes je zcela normální, že se válčí z bezpečného místa na kilometry vzdáleného od bombardovaného objektu. Vždyť jeden z posledních velkých útoků na ropná střediska v Saudské Arábii byl veden pomocí dronů. 

Poslední útok jadernou zbraní se však uskutečnil v hluboké historii. Američané tak ukončili válku s Japonskem a dvěma bombami v podstatě vymazali dvě města z povrchu zemského. Zopakovat něco takového je dnes opravdu šílená představa. 

Jen těžko si představit, jaký kolotoč událostí by se na planetě Zemi odehrál. V roce 1962 však stál svět na prahu první nefalšované jaderné války v historii. Co ji způsobilo a proč se nakonec vše povedlo uklidnit? 

Provokace z Kuby

Jaderné rakety rozmístěné na ostrově jen několik stovek kilometrů od hranic USA? Tomu už se říká provokace. Tehdejší komunistický režim vedený revolucionářem Fidelem Castrem pochopitelně spolupracoval se Sovětským svazem. 

Nikita Chruščov se rozhodl vyrovnat síly ve strategickém rozmístění jaderných zbraní a málem z toho vzešel konflikt, jenž mohl zcela změnit svět, ve kterém dnes žijeme. Americká CIA předala tehdejšímu prezidentovi USA - J. F. Kennedymu - špionážní snímky, které jasně dokazovaly co Sověti na Kubě provádějí. 

Za šest dní tak Kennedy vyhlásil námořní blokádu ostrova a celý prostor byl kontrolován americkými plavidly a letadly. Sovětské ponorky a nákladní lodě, které pravděpodobně převážely vojenský materiál, se však i v tento vyhrocený moment nezastavily. Válka tak byla opravdu na spadnutí. 

Papež apeluje

Kdo má větší ramena? Tento podivný souboj těžkých vah mohl odnést celý svět. Kapitalismus proti socialismu. Východ proti západu. Souboj kultur a ideologií. Hlavně však proti sobě stáli dva plně ozbrojení nepřátelé. Jen těžko si představit, co by znamenalo zahájení války v tak ideologicky vyhrocené době. 

Zcela pochopitelně se do vyjednávání vložila Organizace spojených národů, ale také Papež Jan XXIII. Velký podíl na klidu zbraní měl generální tajemník OSN U Thant. Chruščov totiž přijal jeho zprostředkovatelský návrh a nařídil sovětským lodím jiný kurs. 

Přímá konfrontace tak byla zažehnána. Otázkou však zůstává, jestli se ze strany Sovětského svazu nejednalo o cílenou provokaci. USA však chtěla mnohem víc, než poslat lodě nepřítele daleko od svých břehů. Hlavní problém sídlil na Kubě a překvapivě se nejednalo o Fidela Castra. 

Sestřelený letoun

V obou táborech byli lidé, kteří chtěli válku a po sestřelení amerického špionážního letounu U-2 s pilotem Rudolfem Andersonem to vypadalo, že se konečně dočkají. USA a Sovětský svaz už měl v té době velmi dobrý přehled o tom, jak by se v případném jaderném konfliktu celá válka odehrávala. 

Někteří prostě měli větší žízeň po tom jít za hranu, kterou zatím nikdo neznal a jen se mohl domnívat. Zcela základním předpokladem k odvrácení katastrofy byla korespondence samotného Kennedyho s Chruščovem. 

Sám vůdce Sovětského svazu naznačil v první depeši, že se nechce za každou cenu hnát do šíleného konfliktu. Důležitá pro něj však byla nedotknutelnost Kuby, ale zároveň tvrdě požadoval, aby Američané ustoupili z Turecka a Itálie, kde byly umístěné jejich rakety Jupiter. Kennedy slíbil, že Kuba bude nadále bez intervence USA a rakety Jupiter se stáhnout, ale bez větší mediální pozornosti. 

Oba lídři velmocí se shodli. 2. listopadu Kennedy oznámil, že sovětské raketové základny na Kubě jsou demontovány a námořní blokáda byla ukončena 20. listopadu. Paradoxem však zůstává, že pro Američany bylo stažení raket Jupiter opravdu malou bolístkou. Sami se k tomu údajně chystali, protože se jednalo o zastaralý model. 

Konec dobrý, všechno dobré

Nejvyhrocenější moment studené války tak nakonec vedl k nejklidnějšímu období ve vztahu mezi oběma světovými giganty. Obě strany byly spokojené. Zřídilo se přímé telefonické spojení mezi prezidentem USA a hlavním představitelem Sovětského svazu a začalo se nahlas hovořit o jaderném odzbrojování. 

Období, kdy byl svět nejblíže jaderné válce, tak skončil v relativním míru bez jediného výstřelu. Doufejme, že v historii lidstva se taková situace stala naposledy a za žádných okolností už nebude použita zbraň tak ničivých rozměrů.