Když byl chleba na příděl. Krize za první republiky ničila životy a otevřela dveře radikálům

Velká hospodářská krize ve třicátých letech doputovala i do Československa
 

Válka na Ukrajině, energetická krize, vysoká inflace, drahý benzín a masivní zdražování potravin. Česká republika v současnosti řeší jednu krizi za druhou a v důsledku to všichni pocítíme ve svých peněženkách. Není to však poprvé, kdy zdejší hospodářství mělo na kahánku. Velká krize ve 30. letech budiž nám mementem, protože co následovalo po chudobě, musí strašit každého, kdo nefandí radikálním politickým stranám. Jak vypadala doba, kdy byl chleba na příděl pro chudé? 

Než do Československa doputovala hospodářská krize, která jako erupce sopky vybuchla v New Yorku na burze, chvíli to trvalo. Nadějné prohlášení šéfů bank na přelomu třicátých let ovšem tvrdě narazilo na realitu, která projevila důsledky krize nejvýrazněji v roce 1934. Co se tehdy dělo s průmyslem, nezaměstnaností a lidskou chudobou dnes tolik idealizované první republiky? 

Drsné časy

Jedno z mnoha alarmujících čísel hospodářské krize ve třicátých letech v Československu mluví za vše. Na život si během tohoto desetiletí sáhlo více jak 4 tisíce občanů a ve velké míře právě kvůli finanční krizi. Živnostníci, ale i lidé z nejchudších vrstev se rozhodli reagovat na zásadní změnu životní úrovně sebevraždou. Stovky lidí končily v ústavech pro duševně choré, kde ani nestačily kapacity středisek a museli nevyléčené pacienty propouštět, aby přijali nové. Jen těžko si lze z dnešní perspektivy představit, jak náročné období zdejší relativně mladou republiku postihlo.

V první vlně se nejvíce krize dotkla zemědělství, kde bylo tehdy zaměstnáno přes 60 % obyvatel. Dopad krize tak nejcitlivěji pocítili drobní rolníci, kteří se dostali do dluhové pasti a nad jejich existencí kroužili exekutoři a jejich úřady, a to nejvíce na východě Československa. Nejvýrazněji ze zemí Evropy na republiku dopadl pokles poptávky průmyslového zboží, který mířil na export. Továrny se musely omezit o 40 % běžné produkce a existenčně nepřežilo přes tisíc fabrik. 

Vzestup radikálního zla

Exekuční zásahy od roku 1931 do roku 1935 narostly do neuvěřitelného čísla. 7 200 000 exekucí na továrny, pole, domy a další majetky s republikou a občany zásadně otřásly. Krize nejvíce postihla Slovensko, Podkarpatskou Rus a pohraničí. Důsledek v následujících letech se tak promítl i do politického přesvědčení, které vedlo k mnohem radikálnějším stranám. Nacionalismus a komunismus datují svůj masivní vzestup a popularitu právě v těchto časech. 

Stát se krizi snažil řešit půjčkami a sociální podporou pro dělnictvo. Odbory na základě státních peněz podporovaly organizované dělníky finančními příspěvky pro nezaměstnané, ale také formou stravovacích akcí. Poukázky na jídlo dostaly neblahý titul podpora v žebračení. Oficiálně bylo nezaměstnáno 920 tisíc lidí, ale neoficiální čísla rostou daleko za jeden milion občanů. Živnostníci během krize téměř vymizeli, úředníci a státní zaměstnanci byli propuštěni, absolventi škol nenacházeli uplatnění. Až 50 tisíc vzdělaných odborníků nemělo práci. Když hledíme do minulosti a hledáme důvody, proč nacionalizace a příklon ke komunismu získal na síle, je nutné si uvědomit okolnosti, které k nim vedly. 

Střílení do dělníků

Z výše zmiňovaných důvodů se mobilizovalo dělnické hnutí, čehož využila KSČ, která organizovala protestní akce. Stávky, pochody hladu a časté demonstrace tvrdě vláda popírala. V několika případech se situace z obou stran vyhrotila až ke střelbě a na demonstracích umírali lidé. Souběžně s tím využívá situaci hitlerovské Německo, které vládu z krize obviňuje a kritizuje demokratické zřízení. Volání po autoritářském režimu i z národnostních důvodů přináší úspěch hlavně od občanů v pohraničí. 

Československo se tak po “oblevě” ekonomické krize stalo mnohem slabší a konkurence schopnější. Pro západní země jsme se stali nejistým trhem, který se radikalizuje s tím, že Hitler doslova klepal na dveře. Úspěch z prvních let republiky se tak nikdy nepodařilo obnovit. Příchod druhé světové války a následné komunistické revoluce zemi uvrhly na desítky let do těžkých politických a ekonomických časů právě v důsledku toho, co se dělo ve třicátých letech po velké hospodářské krizi. 

V současnosti je tak nutné brát na zřetel, že byť Českou republiku nečekají lehké časy, je nutné nehledat spásu v populistických a radikálních slibech, protože ty otevírají nové hrozby, jež útočí na samou podstatu svobodné bytí. 

Zdroj: idnes.cz, dejepis.com

KAM DÁL: Moskevský Kreml. Největší obývanou pevnost v Evropě Lenin zvelebil a Stalin boural