Křišťálová noc jako záchrana pro Hitlerův státní rozpočet. Pomyslný začátek holokaustu se rozhořel i na našem území

Podle vymlácených výloh se tomuto dní říká Křišťálová noc
Zobrazit fotogalerii (4)
10.11.2020 - 06:30  

Byl to den, kdy se naplno projevila nebezpečná moc nacistického Německa. Jeden z největších protižidovských pogromů v historii proběhl v noci z 9. na 10. listopadu. Běsnění, vraždění, likvidace obchodů a vypalování synagog se prohnalo i naším územím, které však už tehdy bylo pod vládou nacistické moci. Co se vlastně stalo a jaká byla příčina? 

Záminka pro celou šílenou akci organizovanou Hitlerovými stoupenci z NSDAP byla vskutku markantní, ale pro ministra propagandy Josepha Goebbelse vděčná. Židovský mladík Herschel Grynszpan spáchal v Paříži atentát na sekretáře německého velvyslanectví Ernsta von Ratha. 

Ten sice původně své dva výstřely schovával pro velvyslance, ale to nic nemění na faktu, že se mstil za osud svojí rodiny, která byla z Německa společně s dalšími 17 tisíci židů vyhnána za polské hranice, kde je však nepřijali. Jeho čin zafungoval přesně opačně. Oheň a ideologie Adolfa Hitlera poprvé v praxi ukázala, co má tento největší zločinec 20. století v plánu. 

Goebbelsova výzva

Mladíkův útok se uskutečnil 7. listopadu a sekretář velvyslance zemřel o dva dny později 9. listopadu. Tou dobou byl v Mnichově zrovna organizován večer starých nacistických bojovníků s Adolfem Hitlerem, k výročí Pivnicového puče z roku 1923. Vůdce zde pronesl projev, kde mínil, že židovské obyvatelstvo by mělo poznat hněv všech občanů. 

Na jeho slova navázal právě Goebbels, který měl připraven projev vyzývající k pomstě. Jednotky SA pochopily jeho slova jako povel k protižidovskému pogromu. Začala tedy tzv. Křišťálová noc, jejíž název je odvozen od rozbitého skla židovských obchodů. Ty se totiž staly jedním z terčů nepokojů, kterým německé úřady jen přihlíželi a ve velké míře se k jednotkám SA přidali také obyčejní občané. 

Během osudové noci 9. listopadu 1938 však židé také umírali, byli deportováni do koncentračních táborů, likvidovaly se všechny předměty patřící k ikonografii židovské kultury, a tedy vzplanuly skoro všechny německé synagogy. Pogrom se rozšířil také za hranice Německa. Podobné nepokoje a smutné příběhy nesmyslného ideologického řádění totiž proběhlo i v zabraném Rakousku a Sudetech. 

Všem to bylo jasné

Křišťálová noc v číslech v kontextu toho, co ještě přijde, vyzní jako opravdová předehra. Přibližně stovka zabitých židů, zničeno 7 500 židovských obchodů, 171 domů, 119 synagog a deportovaných kolem třiceti tisíc židů do koncentračních táborů. V první řadě se však jednalo o první praktickou otázku toho, čeho je Hitlerův režim schopný. 

Nenávist, která se rozšiřovala po celém Německu, měla v následující den masivní podporu obyvatel. 100 tisíc občanů Norimberka se sešlo na demonstraci, která byla ideově zaměřená vůči židům. Nutno dodat, že Křišťálová noc měla i svůj pravděpodobně do hloubky promyšlený ekonomický plán.

Vznikl totiž zvláštní přepis zákona, který stanovil, že pojistné na poškozeném majetku připadne státu. Navíc za židovský majetek poškozený jednotkami SA byli židé donuceni zaplatit 1 milion říšských marek, což v roce 1938 znamenalo 10 % přijmu do státního rozpočtu. Následoval zákon o vyloučení židů z hospodářského života. Po Křišťálové noci se také radikálně zvýšil počet židů, kteří utekli ze zemí, kam sahal moc nacistického Německa, pokud to tedy ještě šlo. 

Antisemitistické pogromy tak jednak poodhalily motivace některých občanů nacistického Německa, byly tvrdou ránou pro židovskou komunitu a jejich symboly, ale hlavně se Třetí říše tímto krokem zachránila od bankrotu státní kasy. Zda tedy byla celá akce spontánní nebo do detailu promyšlená, se stále vedou spory.  

Pogromy na našem území

Počátek holocaustu, kdy nacistické Německo změnilo Křišťálovou nocí svůj přístup k utlačování židů z psychologického, sociální a politického na fyzický, se rozhořel také na našem území. V Sudetech se podobným scénářům také nezabránilo. Fyzické násilí, ponižování, kopance, výsměch a hlavně likvidace židovského majetku a synagog. 

V Karlových Varech chtěl dokonce přihlížející dav lidí nechat pálit židy v plamenech židovské synagogy. Podobně jako zdejší stánek dopadly židovské památky také ten v Liberci, Kadani, Chebu, Mostě a malých obcích. Obecně se však jednalo o první výraznou výzvu toho, jaká šílená tragédie se v hlavě Adolfa Hitlera a jeho kolegů chystá. 

KAM DÁL: Neuvěřitelný příběh poustevníka. Žák Alfonse Muchy se rozhodl žít a zemřít daleko od lidí

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru