Krvavý nálet na Květnou neděli. Lidé znovu podcenili bombardování a umírali po stovkách

Březnové bombardování spojenců čítá 562 mrtvých civilistů
 

Praha už měla za sebou nejničivější bombardování hlavního města 14. února 1945. Chyba amerických bombardérů stála život více jak sedm set lidí, kteří varovné sirény vnímali jako cvičení. Tentokrát už při cíleném bombardování průmyslových cílů 25. března 1945 byla situace zcela jiná. Umíralo však znovu velké množství lidí…

Američané vyletěli na Květnou neděli ze základny v Itálii. Jejich plán byl tentokrát jasný. V Praze chtěli zaútočit hlavně na tři cíle. Továrny ve Vysočanech a na letiště v Kbelích a Letňanech. Okupovaná Praha byla totiž montovna vojenského arzenalu pro nacisty. Bylo totiž nutné zničit vše, co by narušilo plynulý konec druhé světové války. Proč i přes zkušenosti z února v Praze umíralo tolik lidí? 

Špatné vyhodnocení

V únoru, kdy si americké letky pravděpodobně spletly Prahu s Drážďany, zemřelo více jak 700 lidí. Tehdy na konci války očekával jen málokdo, že se hlavní město ještě dočká tak tvrdého útoku, a to hlavně proto, že do té doby se nic podobného neodehrálo. 

To byl však zásadní omyl. Další bombardování přišlo ještě v březnu na Květnou neděli a počty mrtvých se znovu pohybovaly ve stovkách. Znovu se totiž velký počet lidi neschoval do krytů, které by jim dost možná zachránily život. 

Hlavním cílem náletu amerických bombardérů, kterých ten den bylo nad Prahou přes 500, byl průmyslový areál v Libni a Vysočanech. Zde se totiž nacházely největší továrny, jež vyráběly pro nacisty vojenský arzenál. Další dva cíle se nacházely na letišti ve Kbelích a Letňanech, kde měla nacistická Luftwaffe svoje letecké stroje. 

Několik hodin hrůzy

Oproti únorovému náletu, který trval jen několik minut, byl ten březnový výrazně delší. Trval totiž s přestávkami téměř dvě hodiny. První bomby na Prahu padaly během oběda. Prvním cílem bylo letiště v Chebu a o deset minut později byly letouny nad hlavním městem. Největší útok byl namířen na letiště Kbely, kde z nebe spadlo 53 851 kusů devítikilových bomb. 

Útok logicky neodnesly jenom plánované oblasti, ale několik tisíc bomb spadlo i do zalidněných oblastí. Spojenci útok vyhodnotili jako úspěšný. Zničeno bylo 139 německých letounů a několik výrobních podniků právě ve Vysočanech a Libni. Klíčový byl útok na ČKD, kde nacisté vyráběli stíhače tanků Hetzer. 

Spojenci se snažili eliminovat co největší počet mrtvých civilistů, což se jim nezdařilo podle očekávání. Předpokládalo se, že v neděli nebudou lidé v práci, ale vinou špatné navigace padalo hodně bomb i do obydlených oblastí. Nutno dodat, že kdyby útok proběhl během pracovního týdne, mrtvých je bezesporu mnohem víc. 

Celkem během bombardování přišlo o život údajných 562 lidí a dalších 1 027 občanů bylo zraněných. Nejednalo se však o poslední bombový útok. Ten proběhl ještě o měsíc později na plzeňskou Škodovku. Zde se spojenci také snažili eliminovat počet mrtvých civilistů třeba tím, že byl útok předem ohlášen na vlnách BBC. 

KAM DÁL: Zpravodajská služba USA nezveřejnila všechno. Důkazů o UFO je mnohem víc, říká spolupracovník Trumpa

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru