Masarykův atentát na Lenina. Bolševický vůdce nebyl jediným trnem v oku budoucího prezidenta

Lenin jeden atentát přežil. Měl v něm prsty T. G. Masaryk?
 

Tatíček Masaryk je v kontextu naší historie vnímán jako nedotknutelná ikona. Jeho příběh je ovšem mnohem složitější a svůj politický vliv se snažil aplikovat mnoha nestandardními způsoby. Francouzský historik Alain Soubigou přišel s nepotvrzenou teorií, že měl budoucí prezident Československa organizovat atentát na bolševického vůdce Lenina. Co je na tom pravdy a jaký byl celý kontext kolem Velké říjnové revoluce? 

Přestože se jedná o říjnovou bolševickou revoluci, tak se pro zbytek světa odehrála právě 7. listopadu. Zmatek je způsoben tím, že v Rusku byl platný juliánský kalendář, a tak si Rusové tento zásadní den připomínají 25. října. Dny v kalendáři jsou však pouhou formalitou vedle toho, jak zásadní okamžik se před 101 lety odehrál.

Všechnu moc Sovětům

S tímto heslem šel Lenin naplno prosazovat bolševickou revoluci, když pozice vlády Alexandera Kerenského byla velmi slabá. Vyústěním byl převrat moci a vznik sovětského Ruska. První komunistická velmoc tak začala měnit poměry a síly ve světě. Lenin vybudoval první velký kult osobnosti, který dodnes straší občany Moskvy v mauzoleu. Nechybělo mnoho a vůdce bolševiků mohl být dávno před událostmi Velké říjnové revoluce obětí atentátu.

Masaryk atentátníkem

Vývoj, který  7. listopadu načal výstřelem z Aurory, se vůbec nezamlouval budoucímu prezidentovi Československa T. G. Masarykovi. Lenin ohrozil jeho exilový plán tím, že vyjednával o příměří s Rakouskem a Německem. Tím by se síly v Evropě mohly zásadně přelít na jejich stranu a vznik samostatných států včetně Československa by byl ohrožen.

Masaryk tak nelenil a dle francouzského historika Alaina Soubigou se začal velmi aktivně podílet na přípravě atentátu, který měl zlikvidovat vůdčí postavu bolševické revoluce. Údajně mu na jeho plán nemalou částkou přispěl ekonomický magnát Edmond James de Rothschild. Peníze však byly určeny pro vůdce ruských anarchistů, kterým byl Boris Savinkov. Mezi členy anarchistických odpůrců bolševického režimu patřila Fania Jefimovna Kaplanová, jež je známá spíše pod přezdívkou Fanny.

Kurýr, co nikdy nedorazil

Masaryk a Savinkov se navzájem znali, ale předání dvou set tisíc ruských rublů musel vykonat kurýr, i přestože se oba toho času nacházeli v Petrohradu. Proč peníze nedorazily na místo určení, dodnes nikdo přesně neví. Zda kurýr celou akci sabotoval a nechal si peníze, nebo byl zadržen či zabit, se neví. Jedna z teorií hovoří o tom, že dorazil dokonce pozdě.

Jisté tak je, že brzký atentát se vůbec neuskutečnil a Lenin tak mohl 3. března jako hlavní představitel bolševického Ruska vyjednat příměří. Masarykův plán se tak neuskutečnil.

Teorie o tom, že peníze na provedení atentátu dorazily později, naznačuje fakt, že Fanny Kaplanová 30. srpna roku 1918 vypálila na řečnícího Lenina několik ran, které komunistického vůdce zasáhly do ramene a do krku. Útok však přežil a anarchistka Fanny Kaplanová byla odsouzena a popravena. Zda se stále jednalo o akci organizovanou Masarykem, není jisté, protože atentátnice o pozadí své akce neprozradila ani slovo.

Svět naruby

Zda doopravdy Masaryk organizoval takto zásadní akci, není zcela jisté, ale několik dobových záznamů a svědectví dokazují, že nešlo jenom o idealizovaného humanistu, ale také pragmatického politika, který se nebál politické rozhodnutí řešit i podobnou formou. Údajně stejně neúspěšně financoval zmařený atentát na Mussoliniho.

Jak by svět vypadal, kdyby se oba atentáty doopravdy podařily, je samozřejmě námět na romány. Svět se díky Velké říjnové revoluci zásadně změnil a plíživými kroky se postupně doploužil i k nám, kdy komunistická ideologie uhranula na 40 let i naši krajinu.

Zdroj: Historie cs, Česká televize

KAM DÁL: Komunistická zrůda Reicin. Muž, kterého musela odstranit vlastní strana.