Karel Čurda jako symbol zrady: Proč statečný parašutista fatálně selhal?

Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje se stal místem národní tragédie
 

Kvůli jeho udání a následné spolupráci s gestapem zemřely stovky lidí, kteří měli něco společného s odbojovou činností za druhé světové války. Jméno Karel Čurda je synonymem zrady. Právem. Jak je možné, že se ze statečného parašutisty stane zrádce národa?

Jméno jednoho z největších zrádců druhé světové války se opravdu stává univerzálním termínem pro podobně vyhrocené morální dilema, kdy selžete. Publicisté a historici se nebojí tvrdit, že v každém člověku je kus bestie a zrádce, v každém z nás je trochu Karla Čurdy. 

Muž, jenž se při útěku z Československa osvědčil v bojích o Francii a následně utekl do Velké Británie, kde prošel těžkým výcvikem, aby se vrátil v podstatě na sebevražednou misi, propadl. Morálně, lidsky se z něj stala figurka, která nezvládla těžkou situaci. Soudit je lehké, ale představit si, že stojíme na jeho místě, už nám pohled na jeho osobu poněkud znesnadňuje. 

Frajer z Británie

Hrdinu, který unese i ty nejtěžší existenciální chvilky, nepoznáte na první pohled. Karel Čurda totiž ve Velké Británii budil dojem neochvějného frajera, který nemůže zapochybovat ani uhnout z cesty. Tento dojem z něj měli jak kolegové, tak nadřízení, pro které byl jedním z těch ideálních kandidátů na výsadek do okupované země. 

Také se tak stalo a Karel Čurda se stal členem skupiny Out Distance s dalšími členy Opálkou a Kolaříkem. Jejich skupina se však hned zpočátku dostala do velmi těžké situace. Opálka se zranil a Kolařík se prozradil, a tak v obklíčení nepřítelem spáchal sebevraždu, aby nikoho neprozradil při případném mučení. K tomu parašutisté ztratili všechny dovezené materiály. 

Útěchu a úkryt hledal Čurda s Opálkou v Praze. Karel Čurda se následně rozhodl opustit skupinu parašutistů. Požádal tak svého nadřízeného Opálku, zda mu povolí návrat domů za matkou do Nové Hlíny. Tento moment je pro následující události klíčový. 

Z hrdiny zrádce

Karel Čurda se tak klidně mohl stát jedním z dalších hrdinů celé této odbojové akce. Adolf Opálka totiž následně skončil v krytě kostela sv. Cyrila a Metoděje a nebýt toho, že byl Karel Čurda najednou osamocen a odříznut od ostatních prašutistů, mohlo se vše odehrát jinak. 

Historie se na kdyby neptá, a tak Karel Čurda v Nové Hlíně postupně propadal osobnímu rozpadu statečnosti. Zabití třetího muže v říši bylo tou poslední kapkou. Odplata za smrt Heydricha byla krutá. Jeho rodnou vesnici mohl potkat podobný osud jako Lidice. Čurda tak nejdříve poslal anonymní udání na četnickou stanici v Benešově. To však zůstalo bez odezvy. 

Zcela vystresovaný Čurda se tak vydal zpět do Prahy do bytu Svatošových, kde s parašutisty pobýval, a na stejném místě před vraždou Heydricha potkal Josefa Gabčíka. Sám Josef Svatoš na setkání se zcela zdeptaným Čurdou vzpomínal při rozhovoru v Malé pevnosti Terezín, kde se svěřil přeživšímu Václavu Krupkovi. Svatoš byl jeden z mnoha lidí, co byli zabiti na základě Čurdovy zrady. 

Čurda v bytě Svatošových hledal kolegy parašutisty. Údajně se hrozně potil a třásl se strachy. Kouřil prý jednu cigaretu za druhou, nápadně a často koukal z okna. Vzpomínka tak naznačuje, že chvíle před zradou byl Čurda zcela ochromen stresem a strachem. Výcvik, který prodělal v Británii, tak evidentně nezafungoval, protože když se do podobné akce pustil, musel tušit, že návrat je nejistý.

Co mohl udělat? 

Čurda mohl volit jen málo cest, kudy se ze své samoty a strachu vydat. Vybral si však tu úplně nejhorší. Muž, jenž chtěl pomoci vlastní zemi, ji nakonec zlomil a vydal na smrt stovky hrdinů, kteří byli ochotni obětovat svůj život pro vyšší princip. To Čurda v této situaci neuměl. Mohl spáchat sebevraždu, zkusit přežít v Nové Hlíně, ale on vešel do Petschkova paláce, kde byla hlavní úřadovna gestapa, a začal mluvit. 

Nejhorší na celém příběhu Karla Čurdy je to, že začal s nacisty nadále spolupracovat. Stal se z něj aktivní a úspěšný konfident gestapa, takže ke své už tak velké zodpovědnosti za mrtvé přidal další jména. Stal se provokatérem a hlavně alkoholikem. Člověk zlomený v páteři s prokletím života, kdy na rukou vidíte krev svých kamarádu a hrdinů. 

Karel Čurda postupně prošel takovým otřesem, že absolutně změnil svůj charakter. V roce 1947 stanul před soudem. Sám se přihlásil na služebnu a sám odmítl žádost o milost. Podivný příběh jedné zrady tak nadále frustruje celý národ, protože nechybělo málo a Čurda mohl být jedním z hrdinů, který bojoval s přesilou v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze. Místo toho byl v oběšen v pankrácké věznici.

Zdroje: Historie.cs, Krvavá léta, Česká televize

KAM DÁL: Unikli spravedlnosti: Nejhledanější nacisti, kteří se dožili požehnaného věku v klidu a bezpečí.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru