Mučící nástroj, který zachraňoval životy. Umělé železné plíce sloužily pacientovi celých šedesát let

Umělé železné plíce zažívaly svůj boom v padesátých letech
 

Na první pohled se jedná o stroj, který nevypadá jako něco, co by vám mělo zachránit život. Umělé železné plíce z dnešního pohledu moderní medicíny budí strach, respekt, ale jejich pozitivní význam byl nepopiratelný. V první polovině 20. století se jednalo v podstatě o jedinou alternativu, jak nahradit nefunkční lidské plíce a pacienta udržet při životě. Kdy byly použité vůbec poprvé? 

Psal se 12. říjen roku 1928 a v dětské nemocnici v americkém Bostonu byly poprvé v historii využity k záchraně života umělé železné plíce. Už z názvu vyplývá, že se nejedná o jednoduchý a elegantní mechanismus. Stačí jeden pohled na podobu stroje, který uměl nahradit lidské plíce, aby vám došlo, že tento mechanismus budí spíše dojem mučícího nástroje než nástroje, který zachraňuje životy. 

Jak fungovaly?

Umělé železné plíce fungovaly jednoduše. V době své největší “slávy” byl jejich mechanický princip přizpůsoben hlavně pacientům, kteří trpí obrnou. Lidé byli po krk uvězněni v zařízení, které bylo důsledně utěsněno. Celý ozdravný mechanismus byl postaven na silných ventilátorech, které snižovaly v plicích tlak vzduchu. 

Tělo se začalo rozpínat a s ním samozřejmě plíce, do kterých ve velkém uměle putoval vzduch. Člověk s dýchacími problémy se tak mohl uměle nejen nadechnout, ale také se tělo prokrvilo a mohly se rozpohybovat končetiny. 

Na několik let

V historii tohoto specifického vynálezu, který opravdu působí jako mučící nástroj, využilo za dobu fungování jeho služby několik pacientů, a to klidně i několik let. Nejznámějším příkladem je příběh australské pacientky Marthy Mason, která za svůj život dlouhý 72 let rovných šedesát zůstala uzavřena v železných plicích až do dne své smrti. 

Podobný příběh zažil i Američan Barton Herbert z Louisiany, který byl nucen využívat pomoci železných plic od roku 1950 až do své smrti v roce 2013. Respektovaný americký plátek Chicago Tribune dokonce přinesl příběh o muži, který za tímto lékařským vynálezem složitě putoval do USA až z čínské Šanghaje. 

Fungují i dnes? 

Umělé železné plíce zažívaly největší boom v padesátých letech minulého století. I jak zmíněné příběhy naznačují, jejich funkci někteří pacienti využívali i v novém tisíciletí. V současnosti modernizace lékařského zařízení znamená velký ústup a nemocnice po celém světě dají horko těžko dvacet umělých železných plic, které je možné ještě využívat. Jejich místo už je pomalu spíše v muzeu než na lůžku. 

V padesátých letech jich bylo v oběhu více jak 1 200. Vynález železných plic se však v historii rodil mnohem dříve než ve dvacátém století. Už v roce 1670 s podobným nápadem přišel anglický vědec John Mayow. Ten pro vytvoření podtlaku využíval zvířecí měchýře. V roce 1832 se podařilo vytvořit funkční podtlakový plicní ventilátor Skotovi Johnu Dalzielovi, který v podstatě stál u zrodu tohoto na první pohled šíleného zdravotního vynálezu. 

Zdroj: Chicago Tribune, Český rozhlas, Techmagazín

KAM DÁL: Emil Holub nevydržel nápor exotických nemocí. V posledních letech života zanevřel na Prahu