Nacisté v pasti. Poslední výstřely druhé světové války padly v Čechách

Bitva u Slivic a její rekonstrukce z roku 2019
12.05.2020 - 09:00  

Kapitulace nacistického Německa a následné ukončení druhé světové války v Evropě slavíme 8. května a Rusko o den později. Na našem území se však ještě bojovalo několik dní poté a padl zde také poslední výstřel největšího válečného konfliktu 20. století. Znáte okolnosti bitvy u Slivice?

Evropské bojiště zažilo během druhé světové několik tvrdých bitev, ale ta úplně poslední se trochu překvapivě odehrála na našem území. V přeneseném slova smyslu je tak možné konstatovat, že poslední výstřel tohoto hrůzného válečného konfliktu zazněl v bitvě Slivice.

K Američanům

Většina nacistických jednotek na území Československa volila v posledních dnech války ústupovou taktiku. Cíl byl pro většinu jasný, skončit v zajetí Američanů a vyhnout se tak mnohem tvrdšímu jednání ze strany Sovětského svazu. S kapitulací nacistického Německa se zavřely americké demarkační brány a německé jednotky, které utíkaly na západ, měly smůlu.

Na území směrem u cesty do Strakonic tak vznikl prostor, kde se shromažďovalo hned několik nacistických jednotek hlavně Waffen-SS. Demarkační linie se zavřela 9. května v 19:00. Vojáci, kterým se nepovedlo dostat na západní frontu, už neměli co ztratit. V okolí Příbrami, Milína a Slivic bylo kolem šesti tisíc vojáků uvězněno v pasti.

Provokace k řádění

Jednotky se tak přirozeně dostaly pod palbu českých partyzánů, revolučních gard i ozbrojených civilistů. Nacisté však byli stále velmi dobře vyzbrojeni a útok snadno odrazili. Zdá se však, že je tento střet vyprovokoval k vraždění civilistů v blízkém okolí. 

Německé skupině velel generálporučík Karl Friedrich von Puckler-Burghauss. Jednalo se zároveň o velitele zbraní SS v protektorátu a byl to právě on, kdo chtěl zničit Prahu bombardováním.

Generál rozdával také rozkazy, aby vojáci vraždili civilní obyvatelstvo. Američané proti nacistům nemohli zasáhnout, protože se zlo odehrávalo v zóně vlivu Sovětského svazu. O Německé jednotky se však Američané nemohli postarat ani z materiálních důvodů.

Na jejich území se hromadilo velké množství německého obyvatelstva, které utíkalo před Rudou armádou, ale také jednotek, které se Američanům bez boje vzdávaly. Některé vojáky tak USA Sovětskému svazu předávaly, aby bylo dostatek zásob pro samotné americké vojáky. O zajatce se totiž muselo vojsko vždy postarat.

Rudá armáda se však blížila a schylovalo se tak k poslední velké bitvě druhé světové války. Jednalo se tak o jedny z posledních výstřelů druhé světové války.

Demarkační linie

Němci se však chtěli za demarkační linii probít. Situaci jim komplikovali partyzáni z brigády Smrt fašismu a dobrovolníci z Příbrami a okolí, kteří však byli odraženi z velkými ztrátami. 11. května se k nim však přidala i Rudá armáda a zahájila těžký dělostřelecký přepad. Sovětské jednotky použily také slavné kaťuše.

Bitva trvala pár hodin, během kterým zemřelo 1 000 Němců a zbylých 5 000 padlo do zajetí. Někteří příslušníci jednotek SS se po prohrané bitvě nechtěli vzdát a poslední výstřely zazněly až někdy kolem třetí hodiny ranní.

Zmíněný generálporučík Karl Friedrich von Puckler-Burghauss podepsal 12. května kapitulaci a poté, co byl znovu odmítnut Američany, se odebral do domku v Čimelicích, kde přebýval se sekretářkou a její pětiletou dcerou. Obě zastřelil a následně zabil také sebe.

KAM DÁL: Bez vlasovců by Pražské povstání probíhalo jinak. Protibolševická armáda přišla do Prahy v noci z 5. na 6. května