Nečekaně dlouhá zimní válka. Finové se na lyžích ubránili dvojnásobné převaze

Zimní válka patří mezi nejunikátnější bitvy druhé světové války
08.01.2021 - 16:00  

Sovětský svaz si myslel, že bude vše vyřešené během pár dní. Finsko však bylo proti a začala tzv. Zimní válka, která trvala celkem tři měsíce a vítězně z ní vzešel David proti sovětskému Goliáši. Čím země tisíce jezer dokázala mohutnou přesilu přelstít?

Finsko bylo na začátku války nezávislé, ale po utajeném paktu Molotov-Ribbentrop, při kterém si Hitler a Stalin rozdělili Evropu, došlo i na ně. Sovětský svaz požadoval po Finsku podstatnou část jejich území, vláda souhlasila s dílčími místy, ale jinak záměr Stalina radikálně odmítla. 

Fraška na začátek

Sověti napodobili nacistické Německo a jako důvod k přerušení paktu o neútočení si vytvořili malé vojenské divadélko. Na hranicích se zaranžoval fiktivní útok, který měl vypadat jako iniciativa Finska vůči Sovětskému svazu až na to, že Sověti útočili sami na sebe. 

30. listopadu v 6:50 h. tak oficiálně začala válka. Sovětský svaz nejdříve začal bombardovat finská města a ostřeloval pohraničí území. Následně se po celé linii od Rybářského poloostrova až po Karelskou šíji bez vyhlášení pustila na území Finska ruská armáda.

Vše mělo proběhnout bleskově, alespoň to měl v plánu sám Stalin. Rudá armáda byla však překvapivě v prvním měsíci boje dosti bezzubá. Přes ohromnou přesilu ztratila důležitou Mannerheimovu linii a bylo tak evidentní, že vojáci nejsou vůbec připraveni vést útočnou válku. 

David a Goliáš

Půl milionu sovětských vojáků stálo proti přibližně čtvrt milionu vojáků mobilizovaných z Finska, pomoci ze Švédska a několika dobrovolníků z ostatních zemí. Proti výrazné přesile tak bojovali až do ledna. 

Hlavním faktorem úspěchu byl hlavně partyzánský styl boje. Finští vojáci používali k přesunu po území lyže, bílé maskování, které splývalo se sněhem, ale také Molotovovy koktejly, pojmenované po nenáviděném sovětském ministrovi zahraničí. Jako bonus jim přálo mrazivé počasí, na které se domácí bojovníci lépe adaptovali. 

Bylo však jasné, že tento úspěch nelze dlouhodobě udržovat proti mnohonásobné přesile. K změně situace také přispěla výměna generála na sovětské straně. Kirila Merečkova nahradil schopnější Semjon Timošenko, který s novou taktikou nakonec prolomil obrannou linii. Když se Rudá armáda dostávala blíž k důležitému průmyslovému městu Viipuri, které v současnosti na mapě najdete pod názvem Vyborg, dospěli Finové po 105 dnech bojů k příměří. 

Konec?

13. března 1940 vstoupilo v platnost oficiální příměří mezi Sovětským svazem a Finskem. Tzv. moskevský mír ochudil Finy o celou oblast Karelie včetně zmíněného města Viipuri. K tomu si Sověti přisvojili finskou část Rybářského ostrova a prosadili si vojenskou základnu ve městě Hanko. 

Celkem se jednalo o území kolem 35 tisíc kilometrů čtverečních, což znamenalo 30 % ekonomických kapacit Finska. Téměř půl milionů Finů přišlo o své domovy, ale počty mrtvých ze Zimní války jsou až neuvěřitelně ku prospěchu finské straně. Domácí přišli o 23 tisíc vojáků, zato Sověti 130 tisíc. 

Jak bylo však pravděpodobné, vývoj války ještě Finsko neušetřil o další válečné konflikty, ale to patří už do další připomínky této zajímavé kapitoly evropských válečných dějin. 

KAM DÁL: Unikát, který nenajdete jinde na světě. Kubistická Praha se vymyká běžným a zavedeným stylům architektury


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru