Nejhorší středověký pogrom Židů v českých zemích. Krvavá pomsta na Velikonoce kvůli hodu kamenem

Pražský židovský hřbitov patří mezi nejstarší památky v Evropě
 

Židovské obyvatelstvo musí po celou svoji existenci přežívat jednu tragédii za druhou. V současnosti si připomínáme české oběti holocaustu. Přes tři tisíce českých Židů zemřelo v koncentračních táborech za jediný den. Podobně masivní likvidaci si však pamatuje i Praha, a to za středověku.

Do 12. století měli Židé v Evropě relativní klid. Z jejich řad se často rekrutovali lichváři a ostatní obyvatelé, tedy právě jim dlužili nemalý peníz. Čím více se radikalizovala církev, tím častěji se právě Židé stávali terčem rasismu a brutálních pogromů po celé Evropě. Ten největší zorganizoval Adolf Hitler, který měl plán je zcela vyhladit. I Praha si však pamatuje brutální pogrom, který zasáhl do života velkému počtu obyvatel židovského města. Co se tehdy stalo? 

Židovská Praha

Právě české hlavní město je dlouhodobě spojené s židovskou kulturou. Ta přispěla k obohacení Prahy hned v několika směrech. Architektura, staré památky, mystické relikvie, tajemné legendy, ale také světově uznávaní literáti. Praha, to je legendární rabbi Low, ale také podivín Franz Kafka. 

Za památkami spojenými s židovskou kulturou za normálních okolností létají na návštěvu miliony turistů z celého světa. Zdejší židovské město bylo však terčem nevybíravých útoků poměrně často. Ten nejbrutálnější však přišel o Velikonocích. Co se vlastně stalo a proč krvelačný dav zabil až tři tisíce Židů? 

Už Karel IV. 

V Praze byli Židé zahnáni do vlastního ghetta od roku 1215, kdy byli prohlášeni jako viníci za smrt Ježíše Krista. Od té doby se stávali důležitou součástí ekonomiky. V českých zemích nad nimi dlouho držel ochrannou ruku Karel IV., ale ten paradoxně také otevřeně podporoval pogrom v německých zemích. Jedním z těchto příkladů je oficiální povolení k likvidaci Židů ve městě Norimberk. 

Největší tragédie pro pražské Židy však přišla v roce 1389. 18. dubna za vlády Václava IV., který tou dobou nebyl v Praze, se odehrál masakr, který málem nepřežil nikdo z pražských židovských obyvatel. Byť se oproti jiným zemím Židům podobné útoky vyhýbaly a i Václav IV. jim zaručil obehnat ghetto plotem s šesti branami, velkému řádění to nezabránilo. 

Mor a hod kamenem

Kdo je bez viny, ať hodí kamenem, slušelo by se říct v souvislosti s pražským pogromem v židovském ghettu. Pro úplnost je nutné doplnit, že pogromy po Evropě se tehdy organizovaly i z paranoidní představy, že za těžké morové rány mohou právě Židé, kteří záměrně otrávili vodu. Protože se první morová vlna českým zemím téměř vyhnula, nic takového se tu neodehrávalo. 

Spíše se navracela myšlenka, že právě oni nechali ukřižovat Ježíše Krista. Vznikla také legenda, která hovoří o židovském chlapci, jenž znesvětil hodem kamene kříž vedený v křesťanském velikonočním procesí. Spíše se tím však později tehdejší propaganda uměle omlouvala a hledala správný důvod k šílenému masakru. 

Ten byl organizován spíše proto, aby se ještě více oslabila už tehdy špatná pozice Václava IV. Rozvrat jeho vlády tak odneslo přes tři tisíce Židů. Krvelačný dav vedený Ješkem Čtverhranným - a většina obyvatelstva ghetta byla za pouhý jeden den téměř vyvražděna. 

Obě synagogy byly vypáleny, domovy vyrabovány, lidé povražděni. Byť se nejčastěji operuje s číslem tří tisíc mrtvých Židů, pravděpodobně šlo o přibližně 750 obyvatel. I tak se jednalo o brutální zásah do zdejší židovské kultury, která byla téměř vymýcena za pouhý jeden den. 

Václav IV. po návratu do českých zemí sice iniciátory potrestal, ale zároveň si přivlastnil majetek a peníze po zemřelých Židech. Nejkrvavější masakr Židů v Praze tak postupně vyšuměl do prázdna. Několik zmínek z kronik ho sice připomíná, ale v současnosti jsou tyto skutečnosti spíše ve stínu odporného zločinu za druhé světové války, který nese označení holokaust. 

KAM DÁL: Egyptská faraonka s neuvěřitelným požadavkem. Monumentální obelisk ležící tisíce let pod zemí je odhalen


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru