Nejhorší válečná porážka USA v dějinách. Kolem útoku na Pearl Harbor jsou dodnes pochybnosti

Přístav Pearl Harbor se stal během několika minut peklem na zemi
Zobrazit fotogalerii (3)
07.12.2020 - 07:30  

Mělo to být ráno jako každé jiné. Japonský útok na námořní základnu Pearl Harbor oficiálně nečekal nikdo, ale několik konspiračních teorií hovoří o něčem zcela jiném. USA se však kvůli této tragédii rozhoupala k zásadnímu kroku ve vývoji druhé světové války. Jak moc se jednalo o shodu okolností? A co se vlastně 7. prosince 1941 stalo? 

Havajské ostrovy položené uprostřed Tichého oceánu se z hlediska svého umístění zdály být ideálním místem pro námořní základnu Spojených států amerických. Byť už druhá světová válka v Evropě probíhala dva roky a vztahy s Japonskem rozhodně nebyly ideální, zde se na plážích nádherných ostrovů námořníci rozhodně nechystali k bitvě. Proto se události 7. prosince 1941 staly největší prohrou USA na válečném “poli”.

Japonsko v boji o moc

Ten plán byl natolik šílený, že ho nešlo doopravdy předpovídat. Japonsko, které procházelo ve třicátých letech zásadními hospodářskými problémy spojené s nedostatkem přírodních zdrojů, se rozhodlo rozpínat svoje území a moc i do jiných částí Asie. Opustilo tak ostrovy a na své úspěchy chtělo nadále navazovat. 

Vzhledem k tomu, že USA byly už v té chvíli velmocí, která svými sankcemi a zákazy zásadně omezovala rozpínavost Japonska, bylo jen otázkou času, kdy se vrhne do boje nejen na diplomatickém poli. Japonští generálové tak vymysleli plán, který je zcela pochopitelně vnímán jako šílený. 

Konkrétně se podoba útoku pilovala od jara 1940 a během námořních vojenských akcí v květnu stejného roku bylo rozhodnuto, že by se nálet mohl podařit a zároveň zásadně zvrátit síly na stranu Japonska.  

Admirálu Jamamotovi byl také inspirací úspěšný útok Britů na italské loďstvo 11. listopadu 1940. Bylo tak rozhodnuto. Americké loďstvo mělo být zničeno Japonskem přímo na Havaji. Mělo se tak jednat o nečekanou ránu z nebes a to se doopravdy stalo. 

Ztracené zprávy

Šokující útok na Pearl Harbor je pochopitelně terčem konspiračních teorií. Vzhledem k tomu, že ještě před osudným náletem se podařilo americké straně získat zašifrované informace o tom, že se něco podobného chystá, k tomu samozřejmě přispívá. 

Vzhledem k tomu, že nikoho nenapadl takový rozsah a vážnost akce, nebyla těmto zprávám určena zásadní priorita a lidský posudek v byrokratické vlně informací prostě zapadl. Zprávy se tak vůbec nedostaly k americkému admirálovi Husbandu Kimmelovi. 

Japonské lodě tak bez překážek a obtíží vypluly 24. listopadu 1941 směrem Havaj. Flotila čítala šest letadlových lodí, osm tankerů, dvě bitevní lodě, tři křižníky, torpédoborce a ponorky. 

Ještě 5. prosince zachytila odposlechová služba zprávu ve znění: „Higaši no kaze ame“ (Východní vítr, déšť), což v překladu do válečné řeči znamenalo vyhlášení války USA, tomu však velitelé nevěnovali pozornost. Zásadní schůzka s prezidentem Rooseveltem byla naplánována na 7. prosince. Přesně v den, kde se americký přístav na Havaji probouzel do hotového pekla. 

Tora, Tora, Tora

Již od brzkého rána míří útok směrem na Pearl Harbor. 180 letadel míří k cíli a zachycené zprávy Američanů znovu končí v informačním šumu a zmatku. V 7:53 oznamují Japonci heslo Tora, Tora, Tora (Tygr, Tygr, Tygr) symbolizující překvapivý a dokonalý útok. 

O dvě minuty později nálety začínají. 170 letadel pustoší spící Pearl Harbor a za necelou hodinu se k nim přidává další vlna se stejným počtem. Letiště kolem základny jsou zcela zničena včetně většiny letadel. Tím, že USA žádný podobný útok nečekaly, letadla ležela na letištích jako na podnose. Ze vzduchu se tedy USA může bránit jen stěží. 

Hlavním cílem náletu však byly lodě. Částečně padají bomby ze vzduchu, ale také speciálně zkonstruovanými torpédy, které byly svržené do vody. Ty za normálních okolností padají do hloubky 20 metrů, což by v mělké zátoce nemohlo fungovat. Nový model tak byl schopen plout v deseti metrech. 

Nádherné místo uprostřed Tichého oceánu se mění v peklo. Loď Arizona je zcela zničená a na její palubě zemřelo přes tisíc vojáků, loď Oklahoma se převrací a vojáci zde bojují o život. Celý přístav je v plamenech a voda plná mrtvol a zoufalých lidí. Celý útok je překvapivě krátký na to, kolik škody napáchal. Za pouhých devadesát minut se doslova změnil přístav k nepoznání. 16 zcela zničených lodí, skoro 400 letadel a kolem 2 500 mrtvých. 

Třetí vlnu Japonci odvolávají, a tím se jejich vítězství stává pomíjivé. Místo toho, aby Američany dorazili, dávají jim naději. Některé lodě lze rychle opravit a ušetřena byla loděnice a sklady paliva. Letadlové lodě vůbec nebyly v přístavu. 

Do války

Hlavní konspirační teorie hovoří o tom, že si Američané nechali zlikvidovat Pearl Harbor záměrně, aby vyburcovali společnost k podpoře vstupu do druhé světové války. Zda to tak, je jen spelukací. 

Faktem však zůstává, že následující události přesně naplňují scénář válečné odvety, která má zásadní vliv i na vývoj války s nacistickým režimem v Evropě. USA, které dlouho stály bokem, se stávají se Sovětským svazem hlavním hráčem druhé světové války. Z evropské války se stala světová. 

KAM DÁL: Ve světě milovaná, v Česku nejošklivější. Budova Federálního shromáždění předběhla svou dobu

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru