Proč selhaly atentáty na Hitlera? Některé byly přitom vymyšlené téměř dokonale

Pokusů o zabití Adolfa Hitlera proběhlo hned několik. Žádný z nich ale neuspěl. Proč?
 

Jedna bomba nevybuchla, druhá vybuchla, ale jinde. Pokusů o atentát na Adolfa Hitlera bylo hned několik, všechny ale selhaly. Prozřetelnost, jak tvrdil diktátor? Někdy chybělo opravdu málo a naše historie by vypadala úplně jinak. Hitler unikl kulkám, výbuchům i lahvím od brandy. Kde se stala chyba?

O vraždu nacistického vůdce se pokoušeli mnozí, nikdo z nich však neuspěl. Ale proč? Jak je to možné? Byl snad Adolf Hitler opravdu osudem vyvolený, jak se snažil tvrdit? To asi těžko, pomohla mu náhoda, štěstí i chyby atentátníků.

1921: Mnichovská pivní síň

První pokus o zavraždění Adolfa Hitlera proběhl už 20 let před začátkem druhé světové války v listopadu roku 1921. V té době ještě neznámý mladý radikál měl proslov v Mnichovské pivní síni spolu s dalšími členy nově zformované nacistické strany.

Přítomní byli také demokraté, komunisté a další političtí oponenti. Hitlerův proslov zanedlouho všechny pobouřil a strhla se rvačka. Vzduchem začaly létat rány a sklenice s pivem. Skupinka neznámých útočníků dokonce vytáhla pistole a vystřelila několik ran směrem k řečníkovi. Hitlera ale nezasáhli, ten pokračoval ve svém láteření až do příjezdu policie.

1938: Maurice Bavaud

Koncem roku 1938 si švédský student teologie Maurice Bavaud zakoupil pistoli a začal Hitlera pronásledovat. Byl přesvědčený o tom, že je vtělením ďábla, a jeho zabití považoval za svou křesťanskou povinnost. Svou šanci konečně dostal 9. listopadu 1938, když nacističtí vůdci pochodovali Mnichovem.

Bavaud se posadil na tribuně, která stála hned vedle přehlídky. Jakmile zahlédl Hitlera, vytáhl zbraň, kterou měl schovanou za pasem. Ostatní diváci mu ale v ten moment zablokovali výhled nacistickým pozdravem, tedy zdviženými pravicemi. Bavaud se ani nepokusil vystřelit a vzdal to. Později byl zadržen, jak se snaží utéct. Při výslechu se k pokusu o vraždu přiznal a byl popraven gilotinou.

1943: Bomba v brandy

Jeden z nejodvážnějších pokusů uskutečnil Henning von Tresckow, když Hitler v roce 1943 přiletěl do ruského Smolensku. Ještě předtím, než nastoupil zpět do svého letadla, požádal jednoho z jeho mužů o laskavost.

Poprosil ho, jestli by mohl dovézt jeho kamarádovi do Berlína dvě lahve brandy. Důstojník s tím souhlasil, nevěděl ale, že balíček ve skutečnosti obsahuje výbušniny. Tresckow však poté zjistil, že Hitlerovo letadlo v pořádku přistálo v Berlíně. Bomba nevybuchla kvůli špatné roznětce.

1944: Červnové spiknutí

Claus von Stauffenberg a jeho spřízněnci, mezi které patřil i Tresckow, se opět snažili vůdce zavraždit skrytou bombou. Opět selhali.

Plán se dal do pohybu 20. června 1944 ve Vlčím doupěti, kam byl Claus spolu s Hitlerem pozvaný na konferenci. Přijel na místo s kufříkem naplněným výbušninami. Poté Stauffenberg místnost na chvíli opustil, předstíral, že si jde zavolat. Několik minut nato bomba vybuchla. Výbuch smetl většinu konferenční místnosti a zabil čtyři muže. Hitler mezi nimi ale nebyl.

Zdroj: History

KAM DÁL: Ženu sledovali pomocí GPS zařízení v kabelce. Někdo jí ho tam podstrčil na večírku.