Nejstarší česká nemocnice. Medici se zde učili pitvat a proběhla zde první amputace končetiny

Nemocnice Na Františku existuje již od poloviny 14. století
21.10.2020 - 18:00  

Jen těžko bychom hledali starší nemocnici na našem území. Původně špitál Na Františku datuje svoji existenci ještě do doby, kdy českým zemím vládl Karel IV. V současnosti stále existuje a najdete zde jedno z mnoha odběrových míst v rámci pandemie koronaviru. V historii však za těmito zdmi prošlo nespočet různých chorob. Jaký je příběh nemocnice Na Františku? 

 

V současnosti je nemocnice Na Františku příspěvkovou organizací Prahy 1. Jedná se o přední české pracoviště v souvislosti s léčbou karcinomu prsu. Na Františku se tak odehrává nejvíce operací prsu v České republice. Byla by chyba si myslet, že nemocnice má pouze toto zaměření. Zdravotní péče je zde nabízena také pacientům s chirurgickými a ortopedickými problémy. 

Zároveň zde leží dlouhodobě nemocní pacienti a využít lze i služby ambulance a pohotovosti. Současnost však není to nejzajímavější v celém historickém příběhu tohoto zdravotního zařízení. Už jenom datum vzniku naznačuje, že zde prošly dějiny medicíny. 

Středověký špitál

I když je uveden rok založení místního špitálu na rok 1354, je konkrétní datum spíše odhadem. Existence špitálu v místech dnešní ulice Na Františku je však z kronik a historických zdrojů doložena právě na polovinu 14. století. Tehdy založený špitál vznikl společně s kaplí Bohuslavem z Olbramovic a nedokončenou stavbu si vzal na starost první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. V roce 1354 vysvětil kapli svatých Šimona a Judy. 

Slavní pacienti: Josef Dobrovský, František Xaver Brixi, Karel Ignác Thám, Jan Werich, Ljuba Hermanová, Václav Havel, Hana Hegerová

Historie zdravotní péče Na Františku tak může oficiálně začít. Nástupce pražského arcibiskupa Jan Očko z Vlašimi následuje svého předchůdce a s podporou Karla IV. zakládají v roce 1368 nadaci, která zajišťuje provoz špitálu, a to konkrétně s 24 lůžky. 

Zásadní změna ve struktuře chodu špitálu přichází v roce 1620 s císařem Ferdinandem II. Ten totiž pověřil správou zařízení a péči o nemocné řád milosrdných bratří, kteří zde zřídili klášter. Během těchto let se kapacita lůžek zvýšila na 55 a navíc zde byla zřízena lékárna. Když v roce 1703 budova zřídila ještě jedno poschodí, zvýšila se tak přirozeně i kapacita, a to na 90 lůžek. 

Dar Marie Terezie

Postupný rozvoj špitálu na své poměry ve velkou nemocnici pomohl také finanční dar Marie Terezie. Středisko se rozvíjelo i na poli vědeckého výzkumu, protože se stala jednou z poboček lékařské fakulty. Další stupeň vývoje zařídil syn císařovny Josef II. Schválil další plány rozvoje nemocnice a do čela pasoval významného lékaře a pozdějšího děkana a rektora Univerzity Karlovy Jana Theobalda Helda. 

Kromě toho lze v postupném vývoji zaznamenat i výzkumné primáty. V roce 1847 zde byla poprvé amputovaná končetina v celkové anestezii, a to v kontextu celé Evropy. Bylo také zcela normální, že sem přicházeli studenti zkoušet pitvy. O “popularitě” zdejší nemocnice hovoří i pozornost dalších českých panovníků z habsburského vrhu. Osobně nemocnici navštívil František Josef I. a jeho následník František Ferdinand d'Este. Právě oni iniciovali další rozšíření kapacity na 200 lůžek, čímž se nemocnice Na Františku stala největším zařízením zdravotnického typu ve středních Čechách. 

Podpora Masaryka

Jako kdyby se nemocnice Na Františku stala během své existence zásadním dílkem do politické skládačky českých panovníků a jejich následníků. Když bylo založeno samostatné Československo, nepřišlo zdravotní zařízení na nábřeží Vltavy o pozornost moci. Naopak bohatá finanční podpora zařízená prezidentem Masarykem, Edvardem Benešem a papežem Piem XI. pomohla k dostavění nábřežní budovy, kterou známe ze současných dnů. 

Zajímavý je však osud nemocnice i v průběhu druhé světové války. Na Františku se totiž shromažďovali výhradně zranění letci Luftwaffe. Když se tak vydáte na nábřeží Starého Města třeba na návštěvu nádherného kláštera sv. Anežky, zpozorněte při míjení nemocnice Na Františku. Psaly se zde totiž dějiny našeho zdravotnictví.

KAM DÁL: Největší ostuda Prahy se definitivně rozpadá. Nádraží Vyšehrad přichází o střechu a naději

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru