Největší tragédie při dobývání vesmíru. NASA vznikla, aby konkurovala sovětskému programu

NASA za 62 let své existence má mnoho úspěchů i tragických nehod
29.07.2020 - 12:00  

Je tomu 62 let, kdy byl založen Národní úřad pro letectví a vesmír pod vlivem federální vlády USA. Za těchto několik desítek let se podařilo uskutečnit mnoho významných objevů, při kterých se posouvaly hranice možného. Vesmírné závody se Sovětským svazem však přinesly i několik tragických neúspěchů. O jakých je řeč?

NASA vznikla na základně chaotického uspořádání úřadů, které se zabývaly raketovým, vesmírným a vojenským programem. Rozhodlo se tak, že 29. července se většina aktivit sloučí pod jednu hlavičku, která má dnes všeobecně známé jméno NASA. Řešení urychlil  úspěch sovětského vesmírného programu. Ti totiž jako první vyslali z povrchu zemského na oběžnou dráhu družici. Ti tak učinili již v roce 1957. Studená válka a vesmírné závody tak mohly začít.

Lidé na Měsíci

Od roku 1969 až do roku 1972 se na povrch Měsíce podívalo 12 kosmonautů z USA. Tehdy se konečně podařilo manifestovat vědecké a technologické úspěchy, které nemohl přehlédnout nikdo na světě. Byť se Sověti mohli pyšnit velkými úspěchy podobně významného charakteru, první procházka na povrchu jiného vesmírného tělesa jim byla upřena.

Laťka byla velmi vysoko a program Apollo slavil úspěch, který se samozřejmě neobešel bez problémů. Třetí posádka, která se chystala přistát na povrchu Měsíce je známá jako Apollo 13. Výbuch kyslíkové nádrže jim znemožnil splnit úkol, ale navíc celou posádku ohrožoval na životě.

Zrodila se tak legendární záchranná akce řízená ze střediska v Houstonu. Nakonec se všechny díky krizovým scénářům podařilo dostat živé zpět na zemský povrch. Na základě této události vznikla kniha i úspěšný film.

Fantastické překonávání lidských a technických hranic však stálo obrovský počet peněz. Po úspěchu Apolla 11 – tedy první posádky, která 20. července 1969 přistála na Měsíci se objem peněz pro NASA uskromnil.

Objevování vesmíru

Byl tak konec na první pohled fantastických úspěchů a NASA se soustředila hlavně na vývoj raketoplánů, které se mohou do vesmíru vracet a zároveň k nepilotovaným letům. Nutné je také připomenout legendární vesmírné usmíření USA a Sovětského svazu ve formě spojení letů Sojuz-Apollo.

Až v osmdesátých letech se Američané dostali na oběžnou dráhu opakovaně s jedním raketoplánem. Pro objevování vesmíru jsou však zásadní bezpilotní lety jako Meriner 2, program Viking, Pioneer či Voyager. Stejně tak stojí za zmínku vyhotovení Hubbleova vesmírného dalekohledu, který na oběžnou dráhu Země vynesl v roce 1990 raketoplán Discovery.

Vesmírná observatoř dodnes slouží k účelům mapování vzdálených koutů galaxií a dodává přehled o tom, jak neuvěřitelný prostor nás obklopuje.

Největší tragédie

K podobně těžkým úkolům samozřejmě patří i neúspěch. Ne všechny problematické mise totiž skončily tak šťastně jako v případě Apolla 13. Řeč je o tragédii letu Challenger v roce 1986 a Columbia v únoru 2003. Obě totiž skončily smrtí sedmičlenné posádky.

Tyto dvě události zásadně ovlivnily další vývoj ve vesmírném programu. Mnoho dalších letů bylo zrušeno a zrod nových projektů byl přerušen. I tak se však směr výzkumu velmi rychle zaměřil na Mars.

Aktuálně je NASA stále velmi respektovanou vesmírnou organizací a pro USA patří mezi významné vlastenecké symboly. Žezlo progresivních technologických pokusů však pomalu přebírá SpaceX Elona Muska. Ten se svým úspěšným vesmírným programem snaží zlevnit lety do vesmíru, aby bylo jednodušší v budoucnost kolonizovat právě Mars.

Dnes se jedná o největšího soukromého provozovatele satelitů a v roce 2020 se podařilo jako první soukromé letecké společnosti vyslat dvoučlennou posádku k ISS. Jaká tedy bude budoucnost NASA pravděpodobně záleží také na tom, jak se bude nadále dařit projektům ze soukromého sektoru.

KAM DÁL: První velká konspirační teorie. Pochybnosti o přistání na Měsíci rozšířila kniha nesmyslů.