Otec atomové bomby byl vyšetřován pro sovětskou špionáž. Oppenheimer zažil krutou morální kocovinu

Robert Oppenheimer nesl celý život nálepku otce atomové bomby. Po válce však zažil krutou morální kocovinu
 

Otec atomové bomby Robert Oppenheimer sice vyhrál ve druhé světové válce závod ve výrobě jaderné zbraně, ale pocit z úspěchu brzy vystřídalo prozření, na jaké civilizační tragédii se podílel. Teoretický fyzik z New Yorku se stal jednou z nejzásadnějších osobností 20. století, protože svým vynálezem od základu změnil svět. Změna kurzu v jeho názorech ho však přivedla do velkých politických problémů a trvalo dlouho, než setřásl nálepku sovětského špiona. 

Lidstvo má tendenci oslavovat celebrity, politiky a hrdiny na válečném bojišti. Teoretický fyzik Robert Oppenheimer, který se narodil 22. dubna 1904, patří do nepočetné skupiny lidí, kteří svým konáním doslova změnili svět. Otec atomové bomby je spojován přirozeně hlavně s tajným projektem Manhattan. Cílem práce bylo vynaleznout zbraň doposud nepředstavitelné síly. Po výbuchu jeho vynálezu v Hirošimě a Nagasaki přišla nejdříve radost, tu však velmi rychle vystřídalo vystřízlivění. Z úspěchu se stala bolestivá morální kocovina. 

Konec války

O tom, že je Oppenheimer geniální, nepochyboval nikdo. Byl pracovitý a své nadání neprojevil jen v oblasti teoretické fyziky. Miloval literaturu a cizí jazyky. Myšlenku na výrobu jaderné bomby nosil v hlavě velmi dlouho a pozdější úspěšné pokusy při štěpení jádra mu otevřely dveře nesmrtelnosti. 

Už během druhé světové války musel setřást obvinění z toho, že pracuje pro Sovětský svaz jako špion. Vzhledem k tomu, že byl hnacím motorem nově vznikající jaderné bomby, byly tyto spekulace smeteny ze stolu. 

Stal se vedoucím projektu Manhattan, který byl završen shozením bomb na dvě japonská města. Byť se tím definitivně ukončila válka mezi USA a Japonskem, přišlo brzy zásadní osobní prozření. Pochopil, jak nebezpečnou zbraň pomohl přivést na svět, a tak po přibližně dvou měsících vyklidil pole. Opustil základnu v Los Alamos a otevřel novou kapitolu svého života. 

Komunistický špion

Ta začala po válce. Tehdy se Oppenheimer zasazoval o nastavení mezinárodně uznávaných kontrolních mechanismů pro používání jaderné energie. Zároveň hlasitě varoval před závody ve zbrojení. 

Tím si zároveň v nelehké době nově nastupující studené války vytvořil dlouhou frontu nepřátel, a to hlavně ze strany politiků. Byl označen za viníka stagnace při výrobě vodíkové bomby, ale to nejhorší mělo teprve přijít. V období tzv. mccarthismu byl několikrát obviněn z prokomunistického smýšlení a znovu přišlo téma jeho údajné špionáže pro Sovětský svaz. Kvůli těmto kauzám byl několikrát vyslýchán Výborem pro atomovou energii. 

Očištění? 

Trest za rozumné názory byl nakonec relativně mírný. Nemohl už se nadále věnovat jadernému výzkumu a byl uklizen na Princetonskou univerzitu, jež se za jeho vedení stala významným centrem teoretické a jaderné fyziky. 

Rehabilitace otce atomové bomby přišlo až s nástupem prezidenta J. F. Kennedyho, který mu udělil prestižní Fermiho cenu. Oppenheimer zemřel v roce 1967 na rakovinu hrtanu ve věku 62 let. 

KAM DÁL: Fenomén Vladimir Putin očima velvyslance Koláře. Dítě ulice, které začínalo jako tajný agent KGB