Česká nátura tumí být pořádně zlomyslná a platí to tak nějak od počátku věků. Své o tom vědí i obyvatelé desítek českých obcí. Ty totiž dostaly prapodivná jména od svých škodolibých sousedů a bohužel pro ně jim zůstala až dodnes.
Třeba takové Vševily. Na první pohled by vás určitě nenapadlo, že v této vsi prý bydleli jen samí blázni. Slovo "vila" totiž znamenalo ve středověku blázen nebo také šašek. Lépe na tom nebyla ani sousední ves, která zase dostala název Pročevily, přičemž slovo "proč" mělo význam jako "další" či "ostatní".
Nedaleko Prahy se nachází obec s vtipným názvem Řitka. Pokud přemýšlíte, jakým způsobem tento název vznikl, tak ano, svádí to k názoru, že to mělo něco společného s řitním otvorem. Faktem ale je, že to našimi předky nemuselo být takto vnímáno. Mohlo se totiž jednat o obrazné pojmenování terénu, který tak trochu připomínal zadní část těla.
Kostrčany či Vrdy
Jeden z badatelů, Antonín Profous, který v první polovině 20. století věnoval svůj čas zkoumání původů hned 15 500 jmen českých měst, obcí a jejich částí, nabízí také velmi zajímavé výklady. Třeba u obce Kostrčany vidí možná význam ve slově "kostřec" neboli kostrč, tudíž posledního dílu hřbetnice čili páteře. Jedná se tudíž o ves lidí, kteří bydlí u kostrce neboli u řiti.
Když se podíváme do oblasti středočeského Kutnohorska, i tam se najde pár velmi vtipných názvů obcí. Třeba takové Vrdy opět svádí k tomu hledat význam v rámci lidského těla. Mohlo se jednat o ves vrdů, což jsou lidé, kteří mají problémy s koktáním. Nedaleko se nachází další obec se zajímavým názvem Krchleby. Místní obyvatelé tu nejspíše měli lebku na levou (krchou) stranu. Ale také se tak mohli nazývat i ti, kteří pěkně stranou potají něco kují.
O moc lépe na tom nejsou ani obyvatelé obce Podveky. Ves totiž podle názvu vykresluje své obyvatele jako ty, co se schovávají, pohazují nebo ztrácejí životní sílu či život. Šlo tak v zásadě o ves slabochů či zoufalců.
Žena roli nehraje
Na Kutnohorsku je také obec Močovice. Dříve to tak byla ves lidí Močových. Toto jméno bylo obměnou osobního jména Motz, které vzniklo ze jména Matz, což bylo lichotné pojmenování pro osoby, kteří se jmenovali Mathias.
Notoricky známá obec Pičín evokuje ve svém názvu ledacos. Základem jména ale není hanlivé označení ženského pohlavního orgánu, jak by možná na první pohled mohlo vypadat. Naopak je jím osobní jméno Pieka neboli Píka. To byl pravděpodobně muž, který ves založil. Ve středověku měly osoby často jen jedno jméno, ne dvě.
Moravany či Osvětimany
Vsi získávaly jména také podle toho, odkud lidé do konkrétního místa přišli. Moravany byla tedy ves lidí příchozích z Moravy a třeba takové Osvětimany lidé z Osvětimi. Do této skupiny vesnic patří trochu překvapivě i Brambory. Ta byla založena kolem roku 1393, a to nedaleko Čáslavi. V tomto případě se dnešní název vsi vyvinul několika změnami z německého jména Brandeburg. Češi tohoto jména používali od počátku v množném čísle a označovali jím přistěhovalce z Braniborska, tedy části Německa, která se nachází v okolí hlavního města Berlína.
Podobným způsobem vznikl i název Litoměřic, což byla ves lidí Lutomírových. Tady se zase jednalo vytvoření názvu na základě rodového původu jejich obyvatelů a majitelů. To je třeba také příklad Benešova, Benešův dvůr či také Hlízov. Jména také vznikala podle terénních útvarů jako Chlumec či Hůrka, podle vodstva zase Bystřice, klimatických podmínek Větrov nebo podle výskytů rostlin jako Jablonec.
KAM DÁL: Socialismus měl svoji neodolatelnou chuť: Jesenka, Granko i Míša přežívají dodnes, jiné dobroty zmizely.
