Předchůdkyně čachtické paní Kateřina z Komárova: Krutá majitelka panství v Pičíně týrala svoji čeleď

Pičín - zde Kateřina z Komárova vládla jako krutá majitelka panství
Zobrazit fotogalerii (3)
27.02.2020 - 10:00  

O čem by se v minulosti zpívalo v kramářských písních na jarmarcích, kdyby se nestávaly nejrůznější mordy a loupeže. Také české země mají svou “čachtickou paní”. Tou je dnes již neznámá šlechtična ze 16. století Kateřina z Komárova, která měla na svědomí více než deset zavražděných poddaných. Jak se na její běsnění přišlo a jaký ji stihl trest? 

Zatímco na některých panství se poddaní těšili dobrému zacházení ze strany svého panstva, někde tomu bylo naopak. Perchta z Rožmberka rozdávala chudým lidem krupičnou kaši, Kateřina z Komárova měla pro svou čeleď jako odměnu nejen rány bičem. Se svou sadistickou povahou se ani nemusela skrývat. Na svém panství byla Kateřina neomezenou paní a dovolit si mohla všechno.

Sadistka v hedvábí

Kateřinu z Komárova můžeme směle považovat za předchůdkyni známější Alžběty Báthoryové. Podoba Kateřiny se nedochovala, dokonce ani nevíme, kdy přesně se narodila do rodiny rodu pánů z Komárova. Jejím otcem byl ne příliš majetný rytíř Kunata Pešík. Svatbou si docela společensky polepšila. Jejím manželem se stal Jan Bechyně z Lažan, který získal místo purkrabího na Karlštejně. A protože musel svůj úřad na hradě osobně zastávat, jeho žena Kateřina, nyní již Bechyňová z Lažan, zatím sama spravovala jejich panství v Pičíně, kde sídlila na dnes již neexistující tvrzi. Poddaným zde začaly krušné časy.

Kateřina sebemenší prohřešek, neposlušnost nebo promiskuitu krutě trestala a její čeleď se začala před její brutalitou třást strachem. Své poddané mučila a vraždila bez toho, aniž by jí v tom kdokoliv zabránil. Kdo její trestání přežil, odnesl si už následky na celý život.

Purkrabí versus děkan

Její manžel zatím vykonával práci purkrabího na Karlštejně, kde tou dobou pobýval také Václav Hájek z Libočan, který zde byl ve funkci děkana karlštejnské kapituly. Ano, je to přesně ten Hájek, jenž je autorem známé kroniky. A tito dva pánové se v oblibě zrovna neměli a časem se dostali i do soudního sporu. O podivném jednání paní Kateřiny se Václav Hájek z Libočan dozvěděl a upozornil na to jejího manžela. Ten to však pochopil jako útok na svoji osobu a na Hájka z Libočan podal žalobu pro pomluvu, jist si stejně jako jeho manželka Kateřina vítězstvím.

Na pravdu nakonec došlo

Soudní líčení proběhlo v letech 1531 až 1534 a během něho se karta obrátila. Do role obžalované se totiž dostala sama Kateřina Bechyňová. Ale než k tomu došlo, svědkové většinou ze strachu ze své paní vypovídali v její prospěch a podivná úmrtí čeledi na panství tutlali nebo svalovali tu na mor, tu zase na jiné nemoci. Zvrat do soudní pře přinesly až výpovědi kožešníka z Nového Města Pražského, který řekl, že mu Kateřina zabila jeho sestru, a Blažka ze Svatého Pole, jenž vypověděl, že lékař z panství na Pičíně byl Kateřinou požádán, aby o žádných vraždách nic neříkal.

Spravedlivý trest

Na základě těchto a dalších jasných svědectví rozhodl soud o rozsudku a trestu: Kateřina Bechyňová byla odsouzena ke smrti hladem. Ona sama se přiznala ke 14 vraždám, i když je pravděpodobné, že poddaných připravila o život více než třicet. Trest si odpykala od 27. února 1534 ve věži Mihulka na Pražském hradě. Bez jídla a vody vydržela pouhých čtrnáct dní, než zemřela. Její manžel Jan Bechyně potrestaný nebyl, a dokonce ještě povýšil na královského písaře.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru