16. října v roce 2008 se odehrál jeden z největších požárů v historii hlavního města. Průmyslový palác na pražském Výstavišti byl symbolem pokroku tehdejší doby. Uvnitř a kolem budovy se předvedly technologické vynálezy, a to již od roku 1891, kdy byl postaven v rámci Jubilejní zemské výstavy.
Později se do významu stavby promítla také ideologie minulého režimu. Fučíkárna a její okolí ve dvacátém století dostala zabrat a poslední kapkou byl právě tento masivní požár, který dodnes připomíná nevzhledná plachta, jež se snaží tvářit jako původní křídlo. Jak tato tragédie vznikla?
Budova částečně zachráněna
Nejdříve hořel stánek a do několika minut celé křídlo. Hasiči z celého okolí byli přivoláni do akce. Hlavní úkol zněl jasně. Uchránit od požáru další části Průmyslového paláce. Než se jednotky seskupily na místě, telefon hasičům zvonil celkem padesátkrát. Od původního požáru stánku, z kterého šlehaly dvoumetrové plameny, bylo do pár minut v ohni celé křídlo.
Prvním základním zjištěním bylo, že se v areálu paláce nenachází žádný člověk. Tragédie se tak omezila “pouze” na hmotné a finanční škody. Kolem požáru se přirozeně zhlukují lidé, které musí policie dostat do bezpečné vzdálenosti. Stejně tak je z bezpečnostního hlediska nutné zrušit a evakuovat okolní objekty, kde se odehrávají kulturní akce.
Stejně tak musely být odklizeny automobily a zajištěn hladký vjezd cisteren a hasičských vozů. Všechny síly hasičských stříkaček se soustředí na levé křídlo a střední část objektu. Požár se nesmí rozprostřít do dalších objektů a částí Průmyslového paláce, aby se škody co nejvíce zmírnily.
První jednotka byla na místě v 19:20 a až ve 23:03 se jednotky vrací na své základny. Povoláno bylo hned několik hasičských sborů z celé Prahy a blízkého okolí. Kolem půl deváté jsou hasiči na střeše střední části budovy, kde konstatují, že bude zachráněna tato část i pravé křídlo.
Zubařská bomba či balón
První úvahy o vzniku požáru byly různé. Spekulovalo se o výbuchu kyslíkové lahve, která zde byla umístěná v rámci zubařské výstavy Progodent. Další úvahy směřovaly k domněnce, že je na vině model horkovzdušného balonu, který byl tou dobou také v interiéru Průmyslového paláce.
Odpověď byla jasná až v únoru následujícího roku. Vyšetřování odhalilo, že požár vznikl kvůli zapnutému elektrickému vařiči, který byl uložen v jednom ze stánků vystavujícího, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.
Ihned po požáru prohlásil vítězoslavně tehdejší primátor Pavel Bém, že bude levé křídlo velmi brzy opraveno a postaveno znovu. Od této chvíle trvalo celé dva roky, než byla vůbec vyhlášena architektonická soutěž, ve které zvítězil Jakub Cigler. V roce 2013 byly tyto plány odloženy a až za pět let se podařilo mnohem skromnější úpravy dovést do stadia projektu.
Je až k nevíře, že když Průmyslový palác vznikal, jeho realizace trvala devět měsíců, a to se museli stavitelé poprat s tehdejší velmi rozsáhlou povodní. V současnosti se samozřejmě celá republika zabývá zcela jinými problémy, ale i tak se zdá, že dostavba Průmyslového paláce pravděpodobně jen tak nevznikne. Nutno dodat, že v posledních letech je viditelný pokrok právě v původně beznadějném prostoru Výstaviště. Symbol jednoho z největších pražských požárů je však nadále reprezentován nevzhlednou plachtou místo krásné historizující části Průmyslového paláce, kterou vybudoval architekt Bedřich Münzberger.
KAM DÁL: Apokalyptické filmy s tématikou pandemie. Aneb jak přestat koukat na zprávy a sledovat bijáky
