Možná vás také někdy napadlo, že by bylo dobré být v něčem první na světě. Možná po tom kdysi toužil i William Kemmler, aniž mohl tušit, že se mu to jednou vyplní. Důvod, proč je zapsán v kronikách, by si ale jistě býval nepřál. Stal se totiž prvním člověkem, popraveným na elektrickém křesle - a to přesně před 130 lety, 6. srpna roku 1890.
Trest pro krutého vraha
Proč byl William Kemmler poslán soudem v Buffalu na smrt? Pravdou je, že si přísný trest zasloužil, o tom, že to měl být právě trest smrti, bylo rozhodnuto podle tehdejších zákonů. Před soudem stanul pro vraždu manželky, kterou bez milosti připravil o život sekerou. Proti rozsudku smrti, navíc touto na člověku dosud nevyzkoušenou metodou, tehdy protestoval jak jeho advokát, tak ale i George Westinghouse, který zastupoval distributora tehdejší novinky - střídavého proudu. Jeho společnost se obávala odlivu zákazníků, kteří by se začali obávat o svůj život, až zjistí, co střídavý proud dokáže.
Autorem a držitelem patentu na smrtící elektrické křeslo byl Edwin Davis, který se stal také prvním katem, jenž směl tento svůj vynález obsluhovat. Bylo dokonce konstatováno, že poprava na elektrickém křesle je rychlejší a humánnější alternativou k tehdy obvyklému věšení za hrdlo. První poprava ale tuto domněnku rozhodně nepotvrdila.
Krutá podívaná
Pak přišel 6. srpen roku 1890 - jak se píše v záznamech - 6. hodina ranní. Brutální vrah William Kemmler byl se svým osudem smířen a do elektrického křesla ve speciální místnosti věznice Auburn usedl bez odporu. Co se ale dělo dále, o tom se ani přihlížejícím svědkům nechtělo mluvit… Deník New York Times popsal krutou podívanou jako hrozivou a podotkl, že svědkové byli tak zděšeni, že ani nemohli od odsouzence odvrátit pohled. Kemmlerova tvář byla krvavá, jeho vlasy a kůže se pálily a popravčí místnost nesnesitelně páchla. Přesto se první pokus nezdařil a Kemmler zásah elektrickým proudem po dobu hrozivých sedmnácti sekund přežil.
První neúspěch...
Když lékař zjistil, že odsouzený vrah stále ještě žije, okamžitě vydal pokyn k opakování popravy. Ačkoliv je zvykem, že nevydařená poprava znamená pro odsouzeného zproštění trestu, v tomto případě sice Kemmler nebyl mrtev, ale žít již také nemohl. Vznikl ale problém, na který nikdo, ani vynálezce elektrického křesla, nebyl připraven. Bylo třeba zvýšit napětí, ale generátor se musel znovu dobít, což byl čas, který by přítomní raději vytěsnili z paměti i proto, že odsouzený vydával zvuky bolesti. Hrůza, kterou všichni přítomní prožili, je jistě poznamenala na celý zbytek života.
Druhý pokus
Druhý pokus, při němž tělem Williama Kemmlera prošlo 2 000 voltů, již dílo zkázy dokonal. Svědkové se následně shodli, že poprava stětím hlavy nebo i oběšení by bývala pro odsouzeného znamenala menší utrpení. Přesto se tento způsob nejvyššího trestu začal rozšiřovat a v roce 1949 jej prováděli dokonce ve 26 státech. Docházelo ale k obměně a “vylepšení” celého procesu. To spočívalo například v tom, že byli vězni popravováni pokud možno v co nejtenčím oblečení, bez bot a vlasy a vousy jim byly oholeny, aby se nevznítily. Vše ale záleželo na zvyku a nařízení konkrétní věznice.
Trest smrti platí dodnes
Trest smrti dnes platí ve více než 55 státech světa, přičemž v USA je možné dodnes využít právě i elektrické křeslo, ačkoliv jej prakticky nahradily smrtící injekce. Například prakticky přesně před rokem ve svém posledním přání Stephen West v Tennessee chtěl změnit popravu smrtící injekcí za elektrické křeslo a tomuto přání bylo vyhověno.
A jaké tresty smrti se dnes ještě používají? Mezi způsoby popravy nacházíme oběšení v Japonsku, Severní Koreji, Botswaně, Iráku i jinde, elektrické křeslo v USA, zastřelení například v Malajsii, Libyi, Sýrii nebo v Jemenu, smrtící injekce v Thajsku, USA a Číně a také ukamenování v Íránu nebo stětí v Saúdské Arábii.
KAM DÁL: Nový dům na vlastním pozemku můžete mít i během víkendu. Mobilheimy jsou stále oblíbenější i u nás.
