První z dynastie Kimů. Nemilosrdný diktátor likvidoval odpůrce a získal neomezenou moc

Kim Ir-Sen na návštěvě spřáteleného Sovětského svazu
 

Severní Korea patří v současnosti mezi nejtvrdší totalitní režimy na světě. Uzavřená země, kde se trestá popravou a vězením koukání na zakázané televizní pořady, řídí už třetí generace dynastie Kimů. Současný vůdce Kim Čong-Un tak pokračuje v mocenském trendu, který začal u jeho dědečka Kim Ir-Sena. Ten zemřel 8. 7. 1994, a tak se hodí připomenout, jak se tento krutý vládce dostal k moci.

Silou a nekompromisní propagandou se mu podařilo titulovat se na poloboha vlastního národa. Děti ve škole se učí, jak slavný Kim Ir-Sen hodil kámen proti americké helikoptéře, která kvůli tomu spadla k zemi.

Jeho kult osobnosti byl prvním dílkem do skládačky nového, autokratického režimu, který se datuje od roku 1948. S myšlenkami socialismu, marxismu-leninismu se pokoušel neúspěšně sjednotit celý korejský poloostrov. Nepovedlo se, ale sever dodnes patří Kimům. Jak se dostal Kim k moci a jaká zvěrstva se mu podařilo vykonat na vlastním lidu? 

Partyzán Kim

S komunistickou ideologií se seznámil v období kolem svých patnáctých narozenin, kdy pobýval v Mandžusku. Za hranice Severní Koreji musel s rodinou utéct, protože jeho otec byl vězněn a neměl dobré vyhlídky ani na svobodě. V cizině postupně nasál ideologii, která už několik let vládla v Sovětském svazu. Svržená monarchie a vláda dělnického lidu se stala inspirací, kterou hodlal uplatnit i ve své rodné vlasti. 

Jako člen Komunistické strany Číny se ve třicátých letech zúčastnil boje s Japonci a v roce 1935 se jako politruk přejmenoval na Kima. Jméno totiž znamená dosáhnout slunce a to se v malém měřítku severní Koreji začalo postupně dařit. Po období partyzánského života našel bezpečí v Sovětském svazu, kde se naučil, jak by mohl vládnou neomezenou silou. Silou propagandy. 

Polobůh Kim

Kim Ir-Sen se do čela Severní Koreji postavil již v roce 1946 a diktátorem byl až do své smrti, kdy moc v zemi předal svému nejstaršímu synovi Kim Čong-Ilovi. Definitivní zlom, který se datuje jako počátek tvrdého a uzamčeného režimu před světem, se datuje 10. května 1948. Tehdy se totiž měly na území celého korejského poloostrova konat svobodné demokratické volby pod dohledem OSN. Sovětský svaz však zařídil, aby měl Kim Ir-Sen vyšlapanou cestu k neomezené moci. 

Komisaři OSN se tak dostali pouze na jižní část ostrova, a tím se definitivně rozdělila země na dva zcela odlišné světy. Jeden s demokratickými pravidly a druhý pod diktátem jednoho člověka. Už před rokem 1948 se totiž naplno rozproudila propaganda, která měla lid přesvědčit, že Kim Ir-Sen je ztělesněním nadlidské spásy země. Po zmanipulovaných volbách, kdy 99 % lidí údajně volilo Korejskou stranu práce, začal nový vůdce ihned vyjednávat se Stalinem a Mao Ce-Tungem o napadení zbytku poloostrova. 

Kimova válka

Korejská válka trvala do roku 1958 a pro vládu Kim Ir-Sena se jednalo o ideální příležitost, jak zlikvidovat všechny své oponenty v zemi. Bylo zrušeno náboženství a zároveň se zcela proměnil hodnotový systém společnosti. Všudypřítomná propaganda, vykonstruované procesy s významnými osobnostmi národa a brutální hon na křesťany znamenal úplnou paralýzu země. V lidech byl strach, který v současnosti přetrvává. 

Věčný prezident

V roce 1972 měl Kim tak neomezenou moc, že si sám nastavil zákon, který z něj učinil prezidenta na věčné časy. Každých pět let byl “zvolen” do funkce a když zemřel, byla z ústavy vyškrtnuta pozice pozemského prezidenta a zůstala jen funkce “věčný prezident”.

Poslední léta života se raději schovával v protiatomovém krytu, protože se obával revolučních časů, které zastihly po Evropě také celý Sovětský svaz. To se nakonec nestalo. Uzavřenost země a krutá propaganda, absence opozice či disentu znamená, že Severní Korea žije nadále v politickém vakuu, kde i Kim Čong-Un vládne neomezenou silou. 

KAM DÁL: Těžký osud nejslavnější malířky světa. Morfium, amputace nohy, ale také vztah s kontroverzním komunistou