Sebevražda jako politické gesto. Jan Palach nebyl jediným bojovníkem, který obětoval svůj život za lepší svět

Fotograf Malcolm Brown za tento snímek získal Pullitzerovu cenu
06.10.2020 - 07:00  

Nedávná sebevražda ruské novinářky Iriny Slavinové před regionálním ministerstvem vnitra v Nižném Novgorodě sice upozornila na nedemokratické postupy Ruské federace, ale zároveň připomněla několik dalších osob, které se pokusily tímto způsobem bojovat proti nespravedlnosti. Sebevražda upálením má v aktivistickém podání hlubokou historii. Kdo další se rozhodl odejít ze světa podobným způsobem? 

 

Sebeupálení má v některých kulturách hlubokou tradici. Třeba takový buddhismus tento druh protestu praktikuje již několik staletí. Většinou se tak jedná o politické, ale také filosofické gesto jednotlivce, který chce probudit nečinnost davu, který přihlíží nějaké nespravedlnosti. Právě touto buddhistickou myšlenkou se inspirovalo ve 20. století množství konkrétních osob v USA a Evropě. Československo za socialismu nebylo výjimkou. Kdo další kromě Jana Palacha sáhl k tomuto existenciálnímu apelu? 

Thich Quang Duc

Píše se rok 1963 a vietnamský buddhistický mnich Thich Quang Duc se demonstrativně polil hořlavinou a škrtne sirkou ve městě Saigon. Fotografie hořícího těla, které v prvotní fázi s klidem sedí v meditativním poloze, obletěla celý svět. Thich Quang Duc se tak rozhodl, aby upozornil na perzekuci buddhistů v Jižním Vietnamu. Zároveň se tak i díky proslavené fotografii opravdu začaly odhalovat zločiny režimu Ngô Ðình Ziema. 

Autor snímku Malcolm Brown získal Pulitzerovu cenu a stejně tak novinář David Halberstam, který o příběhu tohoto mnicha referoval a podal zprávu. Zajímavostí zůstává, že tělo spálené na popel po sobě nechalo nedotčené srdce, což přirozeně buddhisté vnímali jako symbol soucitu, tedy karuná. 

Tento čin rozpoutal mezinárodní tlak na vietnamský režim, ale také spustil ze strany tamější moci brutální represe, během nichž zemřela nebo se ztratila až stovka buddhistických mnichů. Tento čin si v náboženské “válce” vysloužil také následovníky a nakonec je vnímán jako jeden z rozhodujících momentů, který vedl ke změně režimu.  

Norman Morrison

Válka ve Vietnamu vzbudila ve Spojených státech pochopitelnou vlnu odporu. V šedesátých letech se ve válce vzdálené tisíce kilometrů od USA odehrávalo hotové peklo. Zbytečně zde umírali američtí vojáci, ale také vietnamští bojovníci, včetně civilistů. Nekonečný konflikt ovlivnil i americkou kulturu. Jeden z činů, který zdůraznil protest veřejnosti vůči vládě, bylo sebeupálení amerického kvakera Normana Morrisona. 

Člen tzv. náboženské společnosti přátel založené v 17. století v Anglii se rozhodl před zraky své dcery polít hořlavinou a zapálit svoje tělo přímo před americkým Pentagonem. Učinil tak přímo pod okny ministra obrany Roberta McNamary. Přesvědčený pacifista byl šokován zprávou o tom, jak americká armáda v boji ve Vietnamu používá napalm. 

Morrison na následky svých zranění ještě ten den zemřel, ale jeho gesto se stalo silným stimulem k mobilizaci protiválečného hnutí. Dnes jsou ve Vietnamu po Morrisonovi pojmenované dvě ulice a je dokonce vyobrazen na poštovní známce. 

Ryszard Siwiec

Polský magistr filozofie a spolupracovník odboje za druhé světové války Ryszard Siwiec se stal tzv. první hořící pochodní ve východním komunistickém bloku. Ve věku 59 let se na protest vůči invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa demonstrativně sebeupálil na Stadionu desetiletí při celostátních dožínkách. Během této akce bylo přítomné celé vedení polské komunistické strany, několik diplomatů a hlavně přibližně sto tisíc diváků. Svůj čin měl pečlivě naplánovaný a na magnetofonové nahrávce obvinil Moskvu, že chce rozpoutat další světovou válku. 

Když se na stadionu polil rozpouštědlem, které na svém těle zapálil, údajně volal, že protestuje proti okupaci Československa. V aktovce měl uloženy letáky. Když byl uhašen, pod kontrolou tajné policie byl převezen a hlídán v nemocnici. Zemřel o čtyři dny později. Jeho čin se podařilo režimu dlouho tutlat. Na stadionu si toho totiž všimlo jen několik lidí. Až o rok později o jeho sebevraždě referovala redakce Svobodné Evropy. 

KAM DÁL: Ničivá komunistická dálnice uprostřed Prahy. Magistrále ustoupilo nádherné náměstí i unikátní nádraží

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru