Silou lví, vzletem sokolím. Pokřivená páteř národa kvůli likvidaci Sokolů nacisty a komunisty

Bez Sokolů, bez hrdinů...
 

Tradice Sokola sahá až do roku 1862. Vlastenecká činnost spojená se sportem, ale také kulturou dnes stále žije. Ovšem význam, který pro národ měla, už neprojde takovým obrozením. Jak vlastně spolek Sokol vznikl a proč jeho ztráta za druhé světové války bolí i v současnosti? 

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner jsou považováni za zakladatele tohoto významného národního spolku. Dokonce jim měl být věnován prostor na Letenské pláni, kde měla vzniknout jejich socha. Nakonec zde vyrostl monumentální Stalin ve frontě na maso. Obdobím silného vlasteneckého cítění, kdy vznikal jeden národní spolek za druhým, se Tyrš a Fügner inspirovali v Německu. 

Vše mělo být zpočátku zcela apolitické. Tyrš vymyslel názvosloví cviků a základy české tělovýchovy byly na světě. I když bylo vše zpočátku myšleno jako nápomoc k lepším fyzickým a morálním hodnotám českého národa, Mladočeši vedení hlavně Juliusem Grégrem se pokoušeli Sokol prezentovat jako součást české národní emancipace. 

Zlatá doba

Spolek Sokol získával časem na důležitosti. Svůj národní vrchol zažil vznikem samostatné československé republiky. Sám Masaryk pronesl: "Bez Sokolů by nebyly legie, bez legií by nebylo Československo." Jejich činnost hlavně díky spolku, který vznikl ve Francii jako prapor Nazdar, vybojovala jako legionářská síla bitvu u Arrasu. Důležitá účast Sokolů i v ruské legii svědčí fakt, že se vnitřní řád držel právě sokolských pravidel. 

V období první republiky se stal Sokol celonárodní organizací. Členem byl každý 15. občan, stavěly se sokolovny a její členové byli důležitou součástí sportovních výprav na olympijské hry. Mezi válkami se ze Sokola stala zcela zásadní součást společnosti nejen ve sportovním smyslu. 

Sokolský odboj

První dny v Protektorátu Čechy a Morava se Sokol mobilizoval a stal se důležitou součástí odboje proti nacistickým okupantům. Založili si také Obec sokolskou odbojovou, ale jejich záškodnická činnost byla samozřejmě odhalena. K. H. Frank v roce 1941 zakázal fungování Sokola a po nástupu Heydricha se ještě přitvrdilo. Popraven byl především aktivní odbojový náčelník Sokola Augustin Pechlát. 

Na začátku října roku 1941 byla spuštěna likvidační “Akce Sokol”. Během jedné noci byli systematicky zavření ti nejdůležitější členové organizace. Celkem bylo postiženo až 1 500 Sokolů a většina z nich transportována přes Malou pevnost v Terezíně do koncentračního tábora v Osvětimi. Heydrich zároveň podepsal dekret o rozpuštění Sokola jako takového. Sami se také někteří členové podíleli na atentátu na Heydricha. 

Sokol se však snažil živit svoji existenciální tradici i v zahraničí, ale z druhé světové války vyšel extrémně oslaben. Mnoho vedoucích pracovníků zemřelo, ale v osvobozeném Československu měl zahrát znovu důležitou protiváhu vůči novému komunistickému puči.

Raketově rostl počet jejich členů, ale po únoru 1948 se komunistická moc pokoušela vyčistit všechny reakční živly včetně opozičně smýšlejících Sokolů. Sokol byl postupně začleněn do socialistické tělovýchovy a jako samostatná organizace zanikla. 

Ztráta hrdinů za druhé světové války a následné pošlapání tradice Sokola po únoru v roce 1948 zásadně ovlivnila kulturu našeho národa, protože právě zde byla silně pokřivena páteř naší sebejistoty a morálních hodnot. 

KAM DÁL: Největší Čech v cizině. Odvážný starosta Chicaga, který zachránil Roosevelta a nebál se Al Caponeho

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru