Stavba století: Megalomanský most sebevrahů se plánoval ještě dávno před první republikou

66 tanků zkoušelo statiku mostu
14.09.2020 - 07:00  

Když se ocitnete pod jeho obrovskými pilíři, budete jenom nevěřícně kroutit hlavou. Jedna celá pražská čtvrť má svoji monumentální střechu nad hlavou, která nemá mezi světovými metropolemi obdoby. Nuselský most si spojujeme hlavně s minulým režimem, ale možná bude pro mnohé překvapivé, že se o jeho stavbě uvažovalo mnohem dříve.

 

V Praze najdeme jen pár podobně kontroverzních a odvážných staveb. Nuselskému mostu se v odlišnosti vyrovná maximálně Žižkovský televizní vysílač od architekta Václava Aulického. Pražská vesmírná raketa se často objevuje v zahraničních žebříčcích, které posuzují nejošklivější stavby světa. Velmi odvážná realizace je však pro každého Pražana nedílnou součástí města stejně jako zmíněný Nuselský most. Kde vznikla prvotní myšlenka postavit tento monumentální most, který ve světě nemá obdoby. 

Myšlenka stará přes sto let

Nuselský most máme silně spojen s minulým režimem. Megalomanské stavby nekompromisního typu si prostě totalitní režim mohl dovolit. Stejně jako necitlivě ničit, uměl i necitlivě stavět. Není tak ani řeč o mostu jako takovém, ale spíše o dálnici, která i díky němu vznikla v centru města. 

Důsledky megalomanské stavby jsou však až to poslední. Nejdříve je zajímavé se věnovat myšlence o tom, kdy se vlastně narodil nápad na přemostění Nuselského údolí. První návrh totiž pro mnohé překvapivě pochází už z roku 1903. Tehdy předložil pražskému magistrátu úplně první projekt inženýr Jaroslav Marjanko. Tehdy velmi odvážná myšlenka byla vykopnutým míčem několika desítek soutěží a návrhů, které ovšem skoro sedmdesát let zůstaly jenom na papíře. 

Za tu dobu se také proměňoval způsob, jak architekti a inženýři uvažovali o jeho vizuální podobě. Konstruktivismus, funkcionalismus, strohý německý styl, až se nakonec realizoval nekompromisní styl bez zdobnosti. 

Po celou dobu, kdy vzniklo obrovské množství stylů a představ, se vždy řešilo jedno jediné dilema. Oblouky nebo trámy? Během první soutěže vyhlášené v roce 1918 se počítalo s romantizujícími oblouky, které podepíralo několik pilířů. Tento návrh předložila dvojice Stanislav Bechyně a Bohumír Kozák. 

Soutěž za soutěží

O rok později přichází návrh Karla Friedricha, který počítal s ocelovou konstrukcí, ale jak vidno, ani jeden projekt se nerealizoval. Mezi 20. a 30. lety bylo vyhlášeno hned několik architektonických soutěží. Praha v tomto přemostění viděla jenom samé výhody, stejně tak majitelé přilehlých pozemků, kteří očekávali zvýšení hodnoty jejich vlastnictví. Dokonce se v této době řeší způsob financování, na kterém by se právě majitelé pozemků měli podílet. Tento koncept však nikdy neprošel. 

V roce 1926 se v druhém kole soutěže objevují návrhy Škodových závodů z pera bratří Vyhnánků a architekta Čenského. Tehdy se určilo, že most musí být široký dvacet jedna metrů a musí se počítat s tubusem na kolejovou dopravu. 

Stavba Nuselského mostu byla však dlouhá léta prokletá. Nikdy se nerealizoval ani návrh z roku 1933 a už vůbec ne z roku 1938, a to pravděpodobně proto, že pomalu přichází válka. Na návrzích je však patrný vývoj toho, jak architekti a zadavatelé stavby uvažují o podobně megalomanské stavbě. Postupně se totiž více kloní k variantě trámové konstrukce, která bude méně nápadná. 

Dlouhý finiš po válce

Už tradičně byla po válce vyhlášena další architektonická soutěž. V roce 1947 byl vybrán konečný návrh od kolektivu Jana Vítka, Miroslava Sůry a Roberta Bucháčka. Do hry vstoupila nová stavební technologie předpjatého betonu, který stavbu usnadní a zároveň byla finančně nenáročná. 

Dlouhé plánování a schvalování měla za výsledek konečné odsouhlasení až v roce 1963. Základní kámen byl položen v roce 1965, kdy se po dlouhých peripetiích začalo konečně stavět. Vznikl tak jeden z nejdelších a nejvyšších mostů v Evropě své doby. Údolí překlenuje délkou 485 metrů a na zkoušku statiky bylo povoláno 66 tanků. 

22. 2. 1973 se tedy po sedmdesáti letech od první myšlenky konečně slavnostně odhaluje dokončená stavba, která v moderní době získala třeba přezdívku most sebevrahů. Údajně se na tomto negativním pojmenování podílí až tři stovky sebevrahů, kteří ukončili svůj život právě skokem z mostu.

KAM DÁL: Skrytý světový unikát Prahy. Osada Baba není jenom o dokonalé architektuře

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru