Televizní štáby a beznadějně vyprodané lístky. Popravu nenáviděného K. H. Franka vidělo přes pět tisíc lidí

K. H. Frank byl v Československu velmi aktivní ještě před okupací. Společně s Konradem Henleinem
 

Konec druhé světové války přinesl mnoho momentů pomsty na nenáviděném nacistickém nepříteli. V období bez pravidel zemřelo mnoho nevinných Němců, ale po strastiplné druhé světové válce se jen těžko podobným excesům mohlo zabránit. V případě popravy Karla Hermanna Franka však dějiny pokročily o jeden rok po válce, ale nenávist vůči symbolu okupace byla stále v živé paměti. Jak vypadala pankrácká poprava nacistického zločince? 

Tisícové davy sledují, jak dva popravčí v uniformách doprovázejí hubenou hromádku neštěstí K. H. Franka k šibenici pankrácké věznice. Píše se 22. květen 1946. Je rok po druhé světové válce a smrt nenáviděného nacisty je pomyslnou tečkou za tragickým příběhem Československa. Dav tleská, Frank umírá, ale smrt nepřítele ještě nikdy jizvy nezahojila. 

Důkaz o tom, jak se evropský svět od druhé světové války změnil, je patrný z videozáznamu celé popravy, který je veřejně k dispozici zde. Nutno dodat, že je to materiál jen pro silné povahy. V 21. století už se nepřítel nevěší na šibenici a dav netleská veřejné popravě. Nikdo není žíznivý po krvi pomsty. I přes nepříjemný a mrazivý pocit je nutné připustit, že poprava muže, který nenáviděl Čechy, byla nevyhnutelná. 

Symbol útlaku

Karl Hermann Frank je jeden z nejznámějších symbolů nacistického útlaku v Protektorátu Čechy a Morava. Původně sudetoněmecký knihkupec byl souzen a popraven také za svou účast na vypálení Lidic. Byl to také K. H. Frank, kdo se svými podřízenými vypil láhev drahého alkoholu nad mrtvolami českých hrdinů odboje, kteří měli na svědomí smrt Reinharda Heydricha. 

Rodák z Karlových Varů, který velmi záhy přišel o jedno oko, se už jako knihkupec stal hlasitým členem NSDAP. Sudety horlivě toužil připojit k Německu a zrod nacistické Třetí říše byl ideální příležitostí, u které nemohl chybět. V roce 1935 se s Konradem Henleinem dostal do československého parlamentu a změny v pohraničí se začaly rodit v konkrétních obrysech. 

Až ten druhý

Na ten nejvyšší post si musel K. H. Frank počkat. Ve vzniklém Protektorátu Čechy a Morava se stal státním sekretářem úřadu říšského protektora. V jeho moci tak byl policejní dohled nad obyvatelstvem. Pro svoji horlivost si získal přezdívku “krvavý pes Frank”.

Jeho strategie byla jasná. Nesmlouvavost, krutost, drsné výslechy a zákulisní hra. K. H. Frank se v této době snažil zdiskreditovat říšského kancléř Konstantina von Neuratha, aby se vyšplhal na jeho místo. Když byl v roce 1941 opravdu odvolán, musel Frank jen s lítostí sledovat, jak je na vytoužený post dosazen Reinhard Heydrich.

S tím si po úvodních neshodách velmi rozuměl, ale jejich spolupráci zásadně ovlivnila odbojová operace Anthropoid. Reinhard Heydrich padl na následky zranění během vojenské likvidace prvního muže protektorátu, ale ani v tuto chvíli se Frank nedočkal. Říšským protektorem se stal Kurt Daluege. Společně s Frankem zosnovali vypálení Lidic a Ležáků jako akt pomsty za smrt Heydricha.

Na papíře byl K. H. Frank stále druhým, ale fakticky si svoji moc upevnil natolik, že bychom v protektorátu nenašli mocnějšího nacistu.

Spokojený dav

K. H. Frank se s rodinou rozhodl z Prahy utéct 9. května směrem ke spojeneckým liniím. V Rokycanech byl zadržen americkými vojáky, kteří ho převezli do německého Wiesbadenu. Následně se nepřítel číslo jedna ocitl i v rukou Čechoslováků.

Mimořádný lidový soud ho shledal vinným z válečných zločinů a z vyhlazení obce Lidice. Jedna pamětnice vzpomíná: „Všichni mu tu smrt přáli.” Popravu K. H. Franka na dvoře Pankrácké věznice sledovalo pět tisíc lidí, ale zájem o lístky na tuto událost byl mnohem větší. 22. května 1946 tak byl oběšen kat českého národa. Jeho tělo je anonymně pohřbeno na hřbitově v Ďáblicích.  

KAM DÁL: Tragédie prvního českého letce Jana Kašpara. Zemřel chudý vlastní rukou

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru