Tragédie Berlínské zdi. Někteří lidé na svobodu skákali z oken a úřady musely zatloukat dveře

Berlínská zeď začala vznikat 13. srpna 1961 a její pád se datuje 9. listopadu 1989
 

Pád Berlínské zdi spojil na léta rozdělené město, rodiny a národ. Hranice mezi socialistickým východem a kapitalistickým západem nebyla nikde v Evropě tak viditelná jako v německé metropoli. 9. listopadu 1989 několik dní před československou sametovou revolucí tento symbol rozdělení Evropy padá. Kolik lidí na této šílené hranici uprostřed města zemřelo a jakými způsoby se snažili lidé z východu utíkat na západ? 

Srpnové léto roku 1961 bylo pro obyvatele Berlína na dalších 28 let zcela zásadní. 13. srpna se totiž v rámci vyhrocené studené války mobilizují sovětská vojska a z východní strany vytyčené hranice uprostřed Berlína vznikají první nepropustné zátarasy. 

Ostnaté dráty a zvýšená pozornost pohraniční stráže způsobila šok ve světě, ale hlavně mezi obyvateli Berlína. Tisíce lidí se tak dostaly do velmi zvláštní situace. Během několika dní se rozdělila země, národ, rodiny, aby čekaly do roku 1989 na pád nejnenáviděnějšího symbolu studené války. Kdo se s hranicí nesmířil, a přesto se pokusil o útěk? 

První zastřelený

Obyvatelé Berlína se během několika dní nuceně rozdělili na dva zcela odlišné tábory a politické systémy. Zcela se přetrhala rodinná a kamarádská pouta. Někteří lidé se po natáhnutí ostnatého drátu a postavení prvních cihel neviděli po zbytek života. Tato situace pochopitelně některé lidi postavila před zcela zásadní rozhodnutí, kvůli kterému doslova riskovali svůj život. 

Třeba takový Günther Litfin bydlel ve východní části Berlína, ale jako kadeřník docházel do práce v západní části města, kde hledal také nový byt. Když se hranice uzavřela, neváhal dlouho a několik dní poté se rozhodl ve svých čtyřiadvaceti letech utéct na západ. 

Zvolil cestu vodou u přístavu Humboldthafen, kde ho ovšem zpozorovala pohraniční hlídka. K jeho tragické smůle byl výstřel jednoho z nich příliš přesný a jedna z kulek ho trefila přímo do hlavy. Nebyl ovšem první smrtelnou obětí Berlínské zdi, ale jednalo se o prvního zastřeleného uprchlíka z východní části města. 

Skoky na svobodu

Paradoxní a místy neuvěřitelné rozdělení města nabízelo zajímavé příležitosti na útěk. Hranice totiž v některých případech vedla přímo u zdi domu, který stál ve východním Berlíně. Proslulá Bernauer Strasse se stala ulicí svobody, kam lidé v dramatických dnech po srpnu 1961 skákali z oken z východu na západ. 

Desítkám obyvatel se tento kousek podařil, ale Ida Siekmann takové štěstí neměla. Dodnes je evidovaná jako první smrtelná oběť této absurdní stavby, která nemá v moderní historii obdoby. Zajímavostí také je, že původně do některých východoněmeckých domů vedl vchod, který se najednou ocitl na západě. Západní úřady tak musely zatloukat dveře, zazdít okna a postupně z hraniční oblasti vystěhovat všechny obyvatele z domů. 

Hasiči pomáhají

V prvních týdnech se tak ulice Bernauer Strasse stala nejsledovanějším místem Berlína. Desítky lidí skokem, ale také po improvizovaných lanech zkoušely utéct ze socialistického bloku do svobody západního světa. Situaci měli v některých dnech pod kontrolou i západoněmečtí hasiči, kteří zde rozmisťovali záchranné sítě, ale třeba také matrace. 

Pád Berlínské zdi, který začal z 9. na 10. listopadu, tak přinesl dlouho očekávanou změnu, která udělala tlustou čáru za mocenským rozdělením Evropy na dvě zcela rozdílné ideologie, v jejichž důsledku zemřely zbytečně miliony lidí; a to není řeč o zcela přetrhaných společenských vazbách, které právě v Berlíně byly nejviditelnější.

Zdroj: Česká televize, Český rozhlas

KAM DÁL: Elitní nacistický zrádce miloval luxus a ženy. Pro Československo byl nenahraditelný, jeho osud nevyhnutelný