Tramping jako fenomén Československa. Revoluce vše zásadně změnila

Hudba, pocit svobody a volnosti. To byl tramp v Československu
Zobrazit fotogalerii (3)
29.07.2020 - 15:30  

Je to československý unikát a dodnes má v naší zemi silnou tradici. Po revoluci v roce 1989 si prožil svoji krizi, ale tramping žije dál. Přežil nacismus i komunismus, ale kapitalismus byl pro milovníky lesního tuláctví tou největší zkouškou. Jak tento fenomén vznikl? A kdo je paďour? 

Vzdálená Amerika je místem, kde si lze splnit všechny sny. Nádherná krajina, příběhy z Divokého západu, romantické romány Jacka Londona či Karla Maye prostě v zemi bez moře a velkých hor zapůsobily více než kde jinde. 

Americká kultura tohoto žánru měla zásadní vliv na vznik československého trampingu. Realita je však často bez romantiky, ale to v počátku nestálo v cestě. Fenomén, který ve světě nemá obdoby, vznikl v podstatě záhy po tom, co vzniklo samostatné Československo. 

Volnost lidí z měst

Češi mají dodnes svoje specifické návyky. Chataři, chalupáři či trampové. To všechno k nám patří jako zlaté medaile z Nagana. Touha po volnosti, romantice, dobrodružství a vytváření komunity, kde vládne přátelství, přerostla ve zcela unikátní úkaz. 

Nutno dodat, že bez skautingu by tramping asi nikdy nevznikl. První trampové totiž byli starší skauti tzv. roveři, kterým byla skautská organizace poněkud svázaná pravidly. To nevyhovovalo už zmiňované touze po dobrodružství. Tehdy si však říkali divocí skauti a jejich „trampování” probíhalo již během první světové války. Obecně však tramping souvisí také s únikem z města do přírody. První spontánní organizace se totiž formovala právě tam, kde člověk přírodu vnímá jedině v parku. 

Úplně první osada v historii s názvem Ztracená naděje vznikla v roce 1918 ve Svatojánských proudech a trampové i nadále objevovali další místa v jižním okolí Prahy. V okolí Vltavy, Sázavy a Berounky tak vzniklo hned několik dalších osad. Postupně se však tramping rozšířil do celého Československa. 

Jako hippies? 

V přeneseném slova smyslu by se tramping mohl srovnat s hnutím hippies. Přátelství, láska, svoboda a dobrodružství však mělo a má zcela jiný rukopis. Nahota v komunitě přišla možná jenom ve chvíli, kdy se člověk vzbudil nad ránem, aby rumovou kocovinu zahnal skokem do studené Berounky. 

Vzpoura vůči zaběhnutým pořádkům se projevovala tuláctvím přírodou. Čundr či vandr jsou slova, která právě z trampingu vycházejí. V osadách si někteří hráli na šerify a jména jako Toronto jasně odkazují na romantickou představu o vzdálené Americe, která se do Československa dostávala pro většinu hlavně skrze knihy a filmy. 

O to větší bylo probuzení ze snu, když se mnozí po revoluci konečně mohli podívat na to, jak realita Divokého západu doopravdy vypadá. Po roce 1989 se tramping musel vypořádávat s výrazným úbytkem svých členů. Vzniklá svoboda paradoxně znamenala ztrátu kouzla v souvislosti se vzdorem vůči komunistickému režimu. Tramping však není a nebyl o politice. Dnes si trampové zažívají své sváry hlavně ze strany ochránců přírody a když někdo není vyloženě paďour, může na čundr bez problémů vyrazit i dnes.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru