František Moravec znal z první ruky i první světovou válku. Účastnil se bojů na východní frontě a z Polska přešel s celou hlídkou do ruského zajetí. V roce 1916 se připojil k srbské legii a bojoval na rumunské frontě, kde byl raněn. Po vyléčení se s celou srbskou legií dostal do Řecka, kde zastával pozici velitele pěší čety až do 28. února 1918. Odtud doputoval až do Francie, kde se připojil k Československé legii. 

Po vzniku samostatného Československa se ještě zúčastnil bojů na Slovensku, kde se rozhodl pro kariéru profesionálního vojáka. Dodělal si vojenské vzdělání. Ve třicátých letech započal kariéru, kde se mu dařilo ve prospěch naší země vybojovat malé, ale o to důležitější bitvy.  

Zpravodaj Moravec

František Moravec byl údajně velmi sebevědomý, nekompromisní, ale také ironický. Také proto si získal v minulosti mnoho nepřátel na generálním štábu, kde vyšplhal velmi vysoko ve třicátých letech a po podepsání Mnichovské dohody byl postaven na pozici 2. přednostu hlavního štábu. 

S kontroverzními škraloupy se pustil do jasné koncepce zpravodajské služby, což bylo v roce 1935 nacistické Německo. Díky své náročnosti se mu podařilo sestavit silnou a efektivní pracovní skupinu a rozšířil svou zpravodajskou síť i do Německa. Největším předválečným úspěchem bylo získání důležitého kontaktu, kterým byl Němec Paul Thummel, člen NSDAP. 

Mnichovská dohoda

„O hranicích a svobodě se nediskutuje. Ty se musí bránit vždy a všemi prostředky,” napsal František Moravec během jednání o Mnichovské dohodě. I tak se jako voják přizpůsobil novému pořádku a ukradenému pohraničí. Moravec musel na oko přerušit zpravodajskou činnost, ale pokračoval ve své práci tentokrát 1. přednosty hlavního štábu nadále. Od počátku března 1939 zachytil mnoho zpráv o chystané okupaci nacisty. Od Thummela se také dozvěděl konkrétní datum 15. března. Když se o tuto informaci podělil, sklidil u mnohých posměch a odmítání. 

11. března Moravec přijal nabídku z Velké Británie na emigraci jeho zpravodajské služby do exilu. Zničil archivy druhého oddělení, rozpustil síť zpravodajců a vzal 11 vybraných osob do Anglie. 14. března se jim podařilo letadlem KLM dostat do Anglie jen 12 hodin před nacistickou okupací. Tímto krokem se datuje začátek organizovaného odboje v zahraničí. 

Monopol na informace

František Moravec nebyl oblíbený mezi ostatními členy odboje. Nerespektoval hierachii, nadřízené ani rozkazy. Díky svým cenným informacím se však dostal do blízkého kontaktu s exilovou vládou Edvarda Beneše, a tak bylo velmi složité Moravce odstavit. Po okupaci Polska a Francie se přirozeně Londýn stal epicentrem zahraničního odboje. Začal tak po mnohých ztrátách a tlaku ze strany Británie a později i Sovětského svazu vymýšlet, jak vytvářet viditelný odboj proti nacismu. Rozhodl se tak pro vojenskou akci zvenčí. Nasazení parašutistů z Anglie do protektorátu mělo sloužit jako posila zbrojní a informační. 

Vrcholem následně byla operace Anthropoid, která měla za cíl odstranit Reinharda Heydricha. Paradoxně tento krok Moravce a zpravodajské služby oslabil, protože nacistická odveta byla tvrdá. Po roce 1942 se tedy přerušil rádiový kontakt a zpravodajská síť byla podchycena. Byť hlasy kritiků zpochybňovaly po těchto událostech jeho kompetence, stal se z něj brigádní generál. Co bylo s Františkem Moravcem po druhé světové válce, se dozvíte v dalším článku na čtidoma.cz. 

Zdroj: Česká televize, Historie cs.

KAM DÁL: Psychopat bez špetky lítosti. Masový vrah Breivik před deseti lety střílel do dětí