Válečný zločin, který v historii nemá obdoby. Katyň formuje vztahy i v současném konfliktu na Ukrajině

Obrázky Katyně ani nemá smysl ukazovat. Tisíce mrtvých těl jsou ovšem nezahojitelnou jizvou ve vztahu Polska a Ruska
  |   zajímavost

Masové hroby na Ukrajině připomínají obrázky, které známe z jiných evropských válek ve 20. století. Ať už se jedná o konflikt v Jugoslávii, či zvěrstva, jež se odehrávala během druhé světové války. Polsko si v těchto dnech připomíná jeden, který se ovšem počtem obětí zcela vymyká. Sovětský svaz v čele se Stalinem se totiž rozhodl zlikvidovat polskou vojenskou, intelektuální a politickou elitu. To všechno na jednom místě. I tento čin zformoval současné vztahy Polska vůči Ruské federaci... 

Když se v současném válečném konfliktu na Ukrajině podíváme na reakci přímo nezúčastněných států, můžeme hovořit o globální shodě. Kromě Orbánova Maďarska se překvapivě všechny státy Evropské unie a členů NATO vyjadřují jednotně. Jeden národ se ovšem v radikální rétorice vůči Ruské federaci vedené Vladimirem Putinem vymyká.

Polsko má totiž s Ruskem, potažmo Sovětským svazem, tak traumatické zkušenosti, které evidentně jen těžko vyléčí čas a už vůbec ne v době, kdy nedaleko jejich hranic padají bomby na ukrajinské civilisty. Ze všech zločinů, kterých se Stalin v době druhé světové války dopustil, je ovšem jeden zcela zásadní. Pokusil se totiž zcela vymazat elitu národa, a to na jednom místě. Každý v Polsku ví, co se skrývá pod pojmem Katyň

Jaký byl důvod? 

Tisíce mrtvých těl mimo bitevní pole se v roce 1943 stalo předmětem válečné propagandy z obou stran. Nacisté, kteří poblíž ruské Katyně objevili masové hroby, celou událost dávali za vinu Sovětskému svazu. Ten svoji vinu popíral a naopak vše dával za vinu německým nacistům. Až v roce 1990 Sovětský svaz skrze Michaila Gorbačova podal přiznání, které jen potvrdilo krutou pravdu, která byla už dlouhá léta evidentní. Jaký byl hlavní důvod Katyňského masakru?

Polsko na dva kusy

Ještě před válečným běsněním se dvě velmoci vedené krutými diktátory pojistily paktem o neútočení. V Moskvě 23. srpna 1939 se podepsala smlouva, kterou historie lépe zná pod názvem Pakt Ribbentrop-Molotov. Vzájemná dohoda platila až do chvíle, kdy nacistické Německo spustilo operaci Barbarossa v roce 1941 a napadlo Sovětský svaz.

Do té doby si však obě velmoci nekompromisně rozdělily sféry vlivu a nebohé Polsko muselo čelit nacistickému Německu, které 1. září 1939 svým útokem rozpoutalo druhou světovou válku, a jen o šestnáct dní muselo z východu čelit nájezdům Rudé armády.

Země byla pochopitelně v koncích a Němci i Sověti započali likvidaci všech důležitých či nepohodlných osob. Rudá armáda ve velkém zatýkala polské velící důstojníky, vojáky a policisty, ale také představitele elity národa v čele s učiteli, soudci, vědci, umělci a duchovními.

Když se tisíce zatčených Poláků dostaly do transportů, které měly namířeno do sovětských zajateckých a pracovních táborů, asi jen málokdo tušil, jaký nápad se narodí v hlavě krutého Lavrentija Beriji. Pravá ruka Stalina totiž nalezla řešení, jak se tisíců Poláků zbavit.

Nemilosrdné řešení

Jméno Berija se ve své podstatě stalo synonymem zla. Vykonavatel Stalinových čistek byl proslulý svým zvrhlým jednáním, a tak není překvapením, že Katyňský masakr se urodil právě v jeho hlavě. 

Dle jeho myšlenkového pochodu nebylo žádoucí, aby se nepřátelé Sovětského svazu a komunismu vůbec někdy vrátili do svých domovů, a tak navrhl Stalinovi, aby je nechali nemilosrdně zavraždit. Dodnes není zcela jasné, kolik obětí v období od roku 1940 až 1941 zemřelo. Kolem tří ruských vesnic Katyň, Kalinin a Charkov údajně v masových hrobech leželo 15 až 28 tisíc mrtvých příslušníků polské elity národa.

V roce 1939 nacisté prováděli podobné čistky během operací s názvem Inteligence a Tannenberk. Při těchto akcích zahynulo něco kolem 60 tisíc Poláků, kteří patřili do elity národa.

Polská jizva

Katyňská tragédie se tak stala předmětem propagandy, kterou v průběhu války využívali nacisté vůči Sovětskému svazu ve chvíli, kdy v roce 1943 objevili masové hroby.

Stalin ještě před odhalením masakru tvrdil, že vůbec netuší o pohřešovaných osobách polského národa. Během Norimberských procesů se Sovětský svaz snažil hodit vinu na nacisty, ale už v této době bylo evidentní, že vina je na jejich straně. Bolavá a stále otevřená jizva mezi dvěma národy se nezdravě promítá i do současných vztahů země. Značně tomu přispěl fakt, že Sovětský svaz ukončil popírání Katyňského masakru až v roce 1990.

Tehdy Michail Gorbačov konečně vynesl pravdu na světlo boží. I dnes se objevují hlasy, které celý masakr zpochybňují a nabízejí konspirační teorie, které spíše než realitou zavánějí bludy a pomatenými úmysly. Ty jsou ještě více přiživeny tragédií z roku 2010, kdy se při cestě na pietní akt zřítilo letadlo s vrcholnými představiteli Polska včetně prezidenta Lecha Kaczynskiho. 5. března je však den uctění památky zbytečné krutosti tehdejší doby, která je pro nás výstrahou dodnes.

Zdroj: irozhlas.cz, zpravy.aktualne.cz

KAM DÁL: První sestřelené letadlo studené války a Stalinovo tajemství. Nad Baltským mořem zahynulo deset Američanů.


Životní styl

Hobby