Vynález, který obrátil svět naruby. Geniální tiskař skončil v dluzích a byla mu zabavena dílna

Když se řekne knihtisk, mnohým se vybaví jméno Johanna Gutenberga. Ten v polovině 15. století dovedl do dokonalosti staré čínské a mezopotámské techniky a vynalezl stroj, který stál u zrodu masového šíření informací v podstatě po celém světě…

30.09.2019 - 11:00  
Tiskařská dílna v 15. století
Zobrazit fotogalerii (3)

Tisk v určitých podobách byl na světě již několik století. Jako první podobné principy můžeme pokládat pečetidla a razítka, z kterých bylo možná kopírovat v neomezeném množství značky, ale také věty. O něco dál je však postup vzácné hliněné desky z Faistu. Ta pochází z roku 1600 př. n. l.

Nejblíže Gutenbergovu vynálezu byli však v Číně. Už v 9. století se zde objevily deskové tisky z výšky a v 11. století už údajně jakýsi kovář Pi-Sheng vynalezl pohyblivé litery, tedy samostatná písmenka, s kterými mohl tiskař pohodlně pohybovat na základě potřeby textu.

Ze dřeva

V Evropě se podobné technické postupy tisku objevovaly v odlišné podobně. V klášteře u Řezna vznikla nejstarší ukázka tisku na hliněnou destičku. Rozdíl byl však v tom, že litery nebyly z kovu, ale tvrdého dřeva.

Inspirací pro vynález knihtisku však byly jistě dřevořezy, které se původně využívaly pro zdobení látek. V Evropě se tisk tímto způsobem rozšířil až ve 14. století. Vznikaly tak také tzv. svaté obrázky. V Evropě však šlo o velmi nákladný proces. V Číně byl dřevotisk znám již na konci 6. století a hlavně se zde ve velkém využíval papír, který v Asii znali již od 1. století.

Nic se však nevyrovná významu vynálezu, který vznikl na přelomu let 1447/1448. Ten v roce 1452 byl schopen vytisknout 180 tisků latinské Bible. Stalo se tak přesně 30. září.

Zadlužený Gutenberg

Geniální vynález, který změnil od základu svět, vznikl, aniž by Gutenberg znal techniky z pokrokového Dálného východu. On sám byl zlatníkem a brusičem drahokamů a zrcadel. Nakonec se však nadchl pro myšlenku odlévat písmena z kovu pro případný tisk.

Dodnes není jasné, jestli první tisky zhotovil ve Štrasburku či Mohuči. Jisté však je, že nejstarším datovaným tiskem Johanna Gutenberga byl jednolistový kalendář Almanach auf das Jahr 1448.

Pro své nejznámější dílo se musel Gutenberg zadlužit a nebyl sám. Muhučský obchodník Johann Fust, který Gutenberga založil, se musel také zadlužit. Vznikla tak 42řádková latinská bible, která je známá jako Gutenbergova bible.

Za půjčku se Gutenberg Fustovi zaručil tiskárnou, což se mu v roce 1455 stalo osudným. Fust ho totiž zažaloval, že prostředky určené pro tisk bible používal k jiným účelům a kromě toho neplatil úroky.

A tak nastal neuvěřitelný paradox. Muži, jenž svým vynálezem knihtisku zcela změnil svět, byla na základě soudního rozhodnutí zabavena dílna. Johann Fust tak pokračoval v tisku s jeho tovaryšem Petrem Schofferem.

Knihtisk už nebyl unikátním tajemstvím jedné firmy. Gutenbergovi zaměstnanci se rozutekli do světa a technologický princip s nimi. Masové šíření knih, textů, které stály u zrodu masové kultury, mohlo začít…