V českých dějinách neexistuje mnoho případů zdařilého atentátu na vysokého politika a navíc s tak obrovskou zásluhou o stát. Karel Kramář podobný pokus přežil, jak se s humorem později říkalo – díky nadité peněžence. Alois Rašín takové štěstí neměl. Bylo mu osudné jeho proslulé šetření? On i Kramář však měli být už dávno po smrti.
Studentská léta
Alois Rašín se pro politiku formoval už v raném mládí. Původně student lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nakonec rozhodl být raději doktorem práv, a tak změnil zaměření svého vzdělání. Jeho politický aktivismus se projevoval už během studií, což bylo příčinou odebrání vysokoškolského titulu a v únoru roku 1894 dokonce dvou let žaláře.
Maffie
Až první světová válka Rašína dohnala k aktivní činnosti protirakouského odboje. Stal se členem tzv. Maffie, což byl hlavní orgán domácího odboje, který podrýval monarchii zpravodajskou službou a předávání informací do exilu. V roce 1915 byl ve svém životě podruhé zatčen.
Společně s Karlem Kramářem, Vincentem Červinkou a Josefem Zamazalem byli odsouzeni k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. Ač o milost nežádal, tak ho z tvrdých podmínek rakouské věznice, kterou sdílel s Karlem Kramářem, osvobodila amnestie nastupujícího císaře Karla I.
Z vězně hrdinou
Už během procesu se členové Maffie stali v očích veřejnosti národními hrdiny. Jakmile byl Rašín propuštěn, neváhal moc dlouho a hned se zapojil do politické činnosti. Podruhé mu byl vrácen titul doktora práv. Před koncem války se podílel se na vzniku České státoprávní demokracie a byl členem Národního výboru, který už pracoval na převzetí moci a stanovení zákonů nové republiky. Následně přišel osudový den 28. října.
Samostatný stát vstoupil v život
Alois Rašín byl jeden z pěti mužů, kteří dne 28. října 1918 vyhlásili vznik Československa. On sám je autorem zásadního zákona o zřízení samostatného státu. Vysoké politické funkce se začaly rozdělovat. Kramář jako první premiér nejdříve počítal s Rašínem na místo ministra vnitra. Ten si na svoje bedra vzal o hodně složitější úkol, čímž bylo ministerstvo financí. Rašín díky tomu získal pověst budovatele státu, který stabilizoval finanční chaos po první světové válce a vytvořil tzv. měnové odluky. Rašínova měnová reforma měla za cíl vytvořit samostatnost Československa i na finanční úrovni.
Kulka do zad
5. ledna roku 1923 byl Alois Rašín v bezprostřední blízkosti svého bydliště v Žitné ulici střelen do zad. Atentát vykonal mladý anarchokomunista Josef Šoupal, který měl už jeden neúspěšný pokus za sebou. Podřízení Rašína ho nepustili do kanceláře, a tím oddálili neodvratnou tragédii. Mladý Šoupal měl v plánu zavraždit ještě Karla Kramáře a ředitele Živnobanky Jaroslava Preisse.
Alois Rašín po šesti týdnech vážného zranění umírá v nemocnici. Jeho hlavní obavou bylo, zda nebyl zastřelen na základě jeho konfliktu s legionáři, kterým mimo jiné sdělil: „Práce pro národ se neplatí."
Jedna z nejdůležitějších postav vzniku samostatného Československa je pohřbena V Praze-Dejvicích na hřbitově Šárka u kostela sv. Matěje.
Zdroj: Český rozhlas, moderni-dejiny.cz
KAM DÁL: Zázračný britský pilot bez nohou. Sestřelil desítky nacistů a pokoušel se o útěk ze zajetí.