Ne, nejedná se o diskotékový hit zpěvačky Hany Zagorové Kostky jsou vrženy. Každopádně textař této písně moc dobře věděl, k čemu se tato fráze vztahuje. Byl to právě slavný Gaius Julius Caesar, který stál u zrodu dvou slavných rčení, která se vztahují k jednomu aktu, jednomu činu, který zásadně ovlivnil vývoj budoucí vývoj Římské říše. Nezvratné rozhodnutí po překročení malé řeky v severní Itálii a věta “kostky jsou vrženy” mají jednoho jmenovatele.
Občanská válka
Julius Caesar je pravděpodobně nejslavnější Říman všech dob. Jeho jméno je vpodstatě synonymum tehdejší doby. Jen málokdo ví, že právě tento čin, kdy se svojí armádou překročil řeku Rubikon, změnil chod zdejších dějin opravdu revolučním způsobem.
Vyvolal totiž občanskou válku, na jejímž konci se stala z republiky demokratického systému říše vedená jedním císařem, a to po dalších 500 let. Byť to zní hezky, systém už byl po několika letech zcela nefunkční. Zároveň vůbec nepřipomínal demokracii. Země byla bez systému a hlavní moc ovládaly nejbohatší římské rodiny. Římská říše, která ovládala půlku Evropy a sever Afriky, tak v podstatě čekala na spasení a velkou změnu.
Vláda tří mužů
Caesar nebyl žádný velký boháč, ale tento společenský nedostatek doháněl inteligencí. Zákulisními intrikami si také zařídil důstojné postavení a vliv na lid, kvůli kterému byl ochoten se i pořádně zadlužit. Byl to právě on, kdo pořádal obrovské gladiátorské hry, aby se lidem zavděčil a získal si jejich přízeň.
Nejdůležitější však bylo spojení s nejbohatším mužem tehdejšího Říma Crassusem a nejvýznamnějším vojevůdcem Pompeiusem, za kterého dokonce provdal svoji dceru. Vznikl tak tzv. triumvirát, kterým měli tito muži ovládat vpodstatě vše důležité v Římě.
Julius Caesar si však na osm let odskočil s armádou na tažení do Galie, kde potřeboval získat finanční prostředky na splacení svých dluhů, ale také i získávání nového území pro Řím. Za tuto dobu se mu podařilo podrobit si území celé dnešní Francie a díky svým skvělým taktickým schopnostem porazil i neuvěřitelně velkou přesilu nepřátel.
Za svoje úspěchy získal mohutné bohatství a hlavně respekt a slávu. Řím se pochopitelně začal obávat jeho silné osobnosti, která navíc vládla také skvělými rétorickými schopnostmi. Triumvirát se mezitím rozpadl a Caesarovi bylo nařízeno, aby se vrátil do Říma.
Kostky jsou vrženy
O tom, že přejít Rubikon malou řeku v Itálii není jenom symbolický akt, ale hlavně akt politický, se právě Řím díky Caesarovi přesvědčil. Každý vojevůdce, který se vracel ze svých bojů po světě, musel před hranicí Římské říše nechat rozpustit vojsko a navrátit se sám. V tomto případě byl hraniční přechod určen právě Rubikonem. Gaius Julius Caesar nerespektoval nařízení a vydal se do Říma s celou svojí armádou. Slavný vojevůdce Pompeius se dostává do čela republikánské armády a Caesar se mu stává nepřítelem i proto, že mu zemřela jeho žena, tedy Caesarova dcera. Ten Řím však evakuuje do Řecka a Caesarovo vojsko nachází město liduprázdné.
Občanská válka spíše připomíná hon na “zrádce” a konflikt je ukončen až ve chvíli, kdy Caesarovi posílá egyptský faraon hlavu jeho nepřítele, který se na severu Afriky pokoušel schovat. Začíná tak nová etapa Říma a s ní dlouhá tradice silných císařů v čele. Kostky byly vrženy.
KAM DÁL: Krutá zima naší minulosti. Výmysl z Ladovy pohádky, nebo odraz změny klimatu
