Přestavěl Karlštejn i katedrálu sv. Víta. Češi na něj zapomněli, přestože je autorem nejvýznamnějších staveb v zemi

Katedrála sv. Víta byla dokončena až v roce 1929, významnou část práce jí věnoval také Josef Mocker
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Turisté ze světa i z celé naší republiky si tyto stavby fotí, jsou na pohlednicích, filmových záběrech, dokumentech a vlastně tvoří hlavní krásu hlavního města Prahy. Ikonické stavby jako chrám sv. Víta, Prašná brána, Staroměstská a Malostranská mostecká věž, Prašná brána a mnoho dalších nesou podpis jednoho muže. Architekt Josef Mocker se do podoby významných památek v celé České republice podepsal tak, až mu to někteří vyčítali. 

Pražané kolem těchto staveb chodí každý den a za normálních okolností by se na ně jezdili lidé dívat z celého světa. Procházka historickou Prahou je plná starých krásných a významných budov, o nichž bychom řekli, že zde stojí odnepaměti. Málokdo však ví, že stavby jako chrám sv. Víta, Karlštejn, Jindřišská věž, Prašná brána mají datum dokončení mnohem později, než by většina lidí předpokládala. 

Kontroverzní architekt

Josef Mocker se narodil v roce 1835 do německy mluvící rodiny. Vyrostl z něj jeden z nejuznávanějších architektů své doby a tomu také odpovídalo penzum práce, které měl na svých bedrech. Jeho největší schopnosti byly v architektonickém stylu neogotiky a třeba takový kostel sv. Ludmily na náměstí Míru či kostel sv. Prokopa na Žižkově jsou přesnou ukázkou toho, v čem byl absolutně nepřekonatelný. Na konci devatenáctého století postavil svatostánky, které občané míjí a myslí si, že zde stoji odnepaměti. 

Seznam staveb, na kterých Mocker pracoval, je obdivuhodný. Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Křivoklát, Konopiště, kostel sv. Bartoloměje v Kolíně, Karolinum v Praze, chrám sv. Petra na Poříčí, chrám sv. Apolináře na Větrově a mnoho dalších. 

Tato schopnost byla tedy pochopitelně využívána k dokončení staveb, které měly kořeny právě v gotice. Ten nejvýraznější příklad je dostavba katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Mnozí si dodnes myslí, že se jedná o realizaci Petra Parléře, ale stačí si zjistit pár detailů, podívat se na dobové kresby a obrazy města a uvidí Prahu bez dnes již ikonického průčelí s dvěma věžemi. Mocker tuto novogotickou nedokončil, protože v roce 1899 umírá. Jeho projekt však dotáhl Kamil Hilbert a slavnostní otevření proběhlo v roce 1929.  

Národnostní třenice

Je paradoxem, že pracovitý, důsledný a poctivý Josef Mocker pracoval na ikonických stavbách, které jsou hrdými poklady českého národa. Ať už jde o významné restaurované práce na Staroměstské a malostranské Mostecké věži, dokončení Prašné brány či Jindřišské věže. 

Kromě toho, že se cítil být původem spíše Rakušan, bylo mu kromě národnostní otázky vyčítán také fakt, že se svou prací na starých zašlých či nedokončených pražských a českých stavbách realizuje své osobní projekty a utíká vzhledem daleko od původního plánu, původních autorů. 

Josef Mocker díky svým bohatým zkušenostem na stavbách významných památek také formuloval jeden z prvních systémů památkové péče. Není se také čemu divit vzhledem k tomu, že do jeho “portfolia” patřila výrazná práce na Karlštejně a Konopišti. Josef Mocker je jedním z nejméně nápadných architektů naší historie, ale bohužel o něm jen málokdo ví. Všechny stavby jsou mylně spojené s hlubokou historií našeho národa, a tak se jedná bezesporu o nejméně nápadného tvůrce, který dal paradoxně tvář celému městu, které na tyto realizace vítá miliony turistů z celého světa.

Zdroj: earch.cz, Český rozhlas

KAM DÁL: Emil Holub nevydržel nápor exotických nemocí. V posledních letech života zanevřel na Prahu