Kde se dá pěstovat hlíva ústřičná? Všude. I na starém pařezu

Hlíva ústřičná je oblíbenou a zdravou ingrediencí v kuchyni. Je k dostání skoro v každém supermarketu a v každé zdravé výživě. Nám však nic nebrání v tom, abychom si ji sami vypěstovali na zahrádce. A pokud jsme zrovna porazili nějaký starý strom, máme podmínky přímo ideální.

22.08.2017 - 12:54   |  
Jedna z nejúžasnějších hub, jaké vůbec můžete jíst
Zobrazit fotogalerii (3)

Hlíva ústřičná byla dlouhá léta vědci a veřejností přehlížena. Jedla se stejně jako například hříbky a žádné velké blahodárně účinky jí nikdo příliš nepřisuzoval. Dnes už víme, že byla chyba se na tuto krásnou houbu dívat jako na obyčejnou.

Má dobrý vliv na léčbu rakoviny (rakovina jater, sarkom, nádory tlustého střeva). Je dobrá na léčení kardiovaskulárních chorob (nemoci srdce a cév). Dále jsou to astma, artritida, osteoporóza, chronické záněty, fyzické vyčerpání a únava, psychické vyčerpání a únava, vysoká hladina cholesterolu, chřipka, angína, nachlazení, posílení obranyschopnosti, imunity organismu. Je toho opravdu dost na jednu obyčejnou houbu. Nemyslíte?

Důležité je hlívu vysadit okamžitě po prořezání špalků. Dbejte také na to, aby podhoubí přišlo do co nejtěsnějšího styku se dřevem. Jinak se může stát, že zaschne dříve, než jím začne prorůstat

Kdy se jí bude dařit?

Máte na zahradě starý pařez? Super! No, dobře. Zas až tak starý by být neměl. Nejdéle půl roku, víc ne. Strom, kterým kdysi býval, měl být především zdravý a mělo by se nejideálněji jednat o listnáč. Například buky, ořešáky, břízy, jabloně, třešně, jasany, topoly či osiky.

Jestliže se však žádný takový pařez v našem okolí nenachází, nesmutněte. Postačí sklep a obyčejná sláma. V těchto případech se vyvarujte jakéhokoli hnojení či přidávání hlíny. K pěstitelskému úspěchu skutečně postačí jen sláma a dostatek vláhy.

Pro sadbu se raději vypravte rovnou k výrobci. Není moudré nakupovat osivo po internetu a ani v hobby marketech s tímto požadavkem příliš nepochodíte. Sazeničky hlívy se totiž musí uchovávat při teplotách 2 až 6 °C a nesmí se vystavit slunečnímu svitu. Tuto specialitu tedy hobby markety ani internetové e-shopy moc nedodržují. A i kdyby se tak dělo, cesta balíkem k vám by sazeničky poškodila.

Jak správně zasadit?

Nejprve pařez nařízněte do jedné třetiny, a to střídavě z jedné a druhé strany. Můžete v něm také vyvrtat otvory zhruba o průměru patnáct milimetrů. Navrtané otvory je dobré po naočkování zakápnout parafínem nebo štěpařským voskem, který koupíte v hobby marketech či zahrádkářských potřebách. Do řezu nebo vyvrtaných otvorů nasypejte semínka hlívy a překryjte je roubovací páskou, aby nevysychala.

Takto upravené kmeny vyjměte ze země (je lepší je vykopat před "naočkováním" semínek) a dejte je do do pytlů z PVC a nahoře je převažte provázkem. Pokud jste se rozhodli sadbu naočkovat na řezných plochách, dejte na dno pytle čistou dřevěnou destičku, tu zasypte sadbou a na ni řeznou plochou postavte kmen. Poté pytle plné takto upravených pařezů uskladněte do tmavé a vlhké místnosti s teplotou nižší než 20 °C. Nejideálnější jsou sklepy. Platí, že tím tvrdší dřevo, tím déle trvá prorůstání plodnic.

Konzumace hlívy díky obsahu polysacharidickému beta 1,3 d-glukanu příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, zvyšuje i tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň.

Na úrodu si počkáte

Pařezy chodíme průběžně kontrolovat a když se zdají již dosti prorostlé, vyndáme je a znovu je vsadíme do vlhké půdy na zahradu. Zakopejte je tak, aby byly zhruba dvě třetiny v zemi a jedna třetina zůstala nad povrchem. Takto připravené kmeny plodí většinou na jaře a na podzim. Při větším ochlazení můžete sklízet hlívu i v létě, ale úrody se dočkáte i v průběhu mírné zimy.

Obrňte se ale trpělivostí, protože první velká úroda bude asi až za dva roky. Po pěti letech hlíva svévolně umírá a vy budete muset proces opakovat znovu. To už si ale budete muset sehnat jiný pařez. Hlíva ústřičná je totiž dřevokazná houba a po pařezu, na kterém rostla, nezbyde ani tříska.