Vybíráme dřevo na topení: Buk, dub, jasan nebo smrk, které je nejvýhřevnější?

Pečlivě srovnaná dřevěná polena prosychají na vzduchu dva roky
Zobrazit fotogalerii (3)
 

O dřevu se říká, že vás zahřeje hned několikrát - poprvé, když ho budete řezat a skládat na hromadu. Podruhé až ho nanosíte do kotelny a potřetí až bude v kotli hořet. Jestliže jste se rozhodli šetřit své rodinné finance a přejít na tradiční způsob topení dřevem, určitě se již pídíte po informacích o tom, který druh dřeva je nejvýhřevnější.

V porovnání s plynem nebo elektřinou vychází topení dřevem podstatně levněji. Je však nutné odmyslet si práci, která je s přípravou dřeva na zimu obvykle spojená. Pokud někdo v práci s pilou a sekerou najde zalíbení, o to lépe. Topit lze v krbu nebo v krbových kamnech, vytápět dům můžete ovšem i kotlem na dřevo.

V každém případě je nutné mít dostatečnou zásobu dřevěných polen. Ta patří mezi obnovitelné zdroje, jejich spalování je ekologické, protože do ovzduší neuniká takové množství škodlivých látek jako například při spalování uhlí. S nákupem dřeva v současné době obvykle není spojený žádný větší problém - k dispozici je spousta prodejen s internetovými stránkami, jejichž prostřednictvím můžete objednávku udělat.

Nejdražší a nejvýhřevnější dřevo
Mezi nejkvalitnější a také nejvýhřevnější palivové dřevo patří to z listnatých stromů – buku a dubu. Patří pochopitelně mezi nejdražší. Topit však lze i méně kvalitním měkkým dřívím, jakým jsou borovice, smrk, lípa, olše, topol.

Nechcete-li mít s přípravou dřeva na otop příliš práce, objednáte si dříví už rozštípané na délku polen mezi 30 až 50 cm, které bývá narovnané v dřevěných bednách nebo v kontejneru. To pak stačí někde na zahradě uskladnit a nechat prosychat za přístupu vzduchu minimálně dva roky.

Vlhkost dřeva a jeho výhřevnost
Chcete-li při topení dřevem mít z něho co největší užitek, musíte dbát na to, aby bylo dřevo řádně vyschlé. Jen tak docílíte jeho největší výhřevnosti. Maximální obsah vody v něm by se měl pohybovat okolo 15 %, protože to je právě voda, která má na výhřevnost zásadní vliv.

Pokud toto pravidlo nedodržíte, pak sice s málo vyschlým dřevem také lze topit, ale riskujete přitom zanesení palivových cest dehtem, který při spalování vlhkého dřeva vzniká.

Kotel, nebo krbová kamna?
Dřevo musíte vybírat i podle toho, v čem s ním budete topit - jestli v krbových kamnech, nebo v kotli. Pro krbová kamna se totiž lépe hodí takové dřevo, které netvoří jiskry, a tudíž se hodí i pro krby s otevřeným ohništěm. Většinou se jedná o dřevo listnáčů - buku, dubu, jasanu, habru, javoru nebo břízy.

Do kotle můžete dát spálit prakticky jakékoliv dřevo - měkké i tvrdé. Rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že tvrdé dřevo poskytuje stabilní a dlouhodobý žár, protože hoří pomaleji. Měkké dřevo naopak rychleji rozpálí topeniště a také dříve shoří. Zde je nutné dodržet maximální vlhkost 20 %. Pochopitelně - čím méně procent vody bude dřevo obsahovat, tím je to lepší.

Z výše uvedeného také vyplývá, proč je tvrdé dřevo žádanější a také dražší. Měkkého dřeva spálíte za sezonu více. Nejlépe je dobré začít s přípravou dřeva na otop hned na jaře a dobře si rozpočítat, kolik prostorových metrů (PRM) dřeva budete potřebovat.

Jestliže dřevo používáte jako výhradní zdroj energie k vytápění domácnosti, musíte počítat se spotřebou 15 až 25 PRM. Spotřeba dřeva se zvýší až na 30 PRM, pokud jím budete ohřívat také vodu. Srovnávací odhady přitom uvádějí, že tuna suchého dřeva energeticky odpovídá přibližně jedné polovině tuny koksu.

Nevýhody topení dřevem
Samozřejmě že i topení dřevem má své nevýhody. Tou nejzákladnější je asi nutnost vyčlenit na svém pozemku určité místo pro uložení dřeva, na němž bude prosychat. Velmi často se jedná o větší plochu, jež v konečném důsledku může zmenšit prostor zahrady.

Pokud vám toto nevadí, směle se do topení dřevem pusťte. Výhodou pro vás bude, pokud prodejce dřeva bude v blízkém dosahu vašeho bydliště. Je totiž nutné počítat i s náklady na dopravu dřeva.