Dlouhotrvající sucho a minimální srážky. To je hlavní problém pěstitelů v posledních týdnech. Zejména kvůli finanční úspoře, ale i z důvodu úspory vody, které není na mnoha místech zrovna dostatek, je také dobré vědět, které rostliny vyžadují bohatší zálivku a jaké si naopak vystačí s málem. Když se podíváme například na drtivou většinu zeleniny, letničky nebo třeba jahody, tak ty mají nároky na zalévání ty nejvyšší. O něco menší mají pak keře a stromky drobného ovoce, jako jsou angrešty nebo rybízy.

Zefektivnění zalévání načasováním

Zefektivnění zalévání lze aplikovat zejména správným načasováním. Ideální je „kropit“ svou zeleninu, rostliny a keře ráno, když není sluneční žár ještě příliš silný, a vpodvečer, když už se vzduch ochladí. Zalévat se doporučuje přímo na zem, nikoliv na rostliny.

Dekorativní petúnie zahradní: Letnička, která rozzáří vaši zahradu

Číst více

Zálivka by měla být rovněž pomalá, aby se voda vsakovala do půdy a nestékala někam pryč. Důležitá je také samotná teplota zalévané vody. Ta by se totiž měla přibližovat aktuální teplotě půdy.

I trávník potřebuje značné množství vody

Pokud se zaměříme na samotné závlahové dávky, tak ty by neměly být u zeleniny menší jak 10 litrů na metr čtvereční několikrát za týden. K nedávno vysazenému mladému stromku pak počítejte se zhruba 8 litry na čtvereční metr.

Pokud budete zalévat méně, rostliny a zeleninu účinně nezalijete a prakticky jen plýtváte s vodou. Zejména v tomto suchém období je nutné zalévat i trávník, pokud ho chcete mít během léta pěkně zelený. Odborníci na zahrady uvádí, že v letních horkých měsících trávník potřebuje za týden až 50 litrů vody na čtvereční metr.

Košťálová vs. kořenová zelenina

Vysoké nároky na vodu má i košťálová zelenina. Ta se musí zavlažovat pravidelně. Plodová zelenina má rovněž značné nároky na zalévání – u rajčat např. až 30 l na čtvereční metr, u paprik 20 l. Naopak s mírnou úsporou vody lze počítat u kořenové zeleniny, až na výjimku u celeru. Stejně tak cibulová nebo lusková zelenina není tak náročná jako např. zelenina plodová nebo košťálová.

U broskví hrozí praskání plodů

Pokud se podíváme na stromky, konkrétně na jádroviny, tak poměrně značně náročné na vláhu jsou broskvoně. U těch může způsobit nevyrovnaná závlaha i praskání plodů. Naopak o něco lépe suchu odolávají meruňky či slivoně.

U třešní pak není na škodu občasná závlaha. Zcela na druhé straně pomyslné stupnice stojí skořápkaté ovoce, jako je ořešák, mandloň či líska. Tyto druhy se velmi dobře přizpůsobují i velmi suchým podmínkám.

Jak ušetřit vodu? Jednoduché tipy pro byt, dům a zahradu

Číst více