Novinky na trhu práce od roku 2016

Kde dostaneme přidáno, a kde naopak sami zaplatíme více? Záleží také, zda jste zaměstnancem nebo na volné noze.
 

Od 1. ledna se zvyšuje minimální mzda a důchody. Změny se dotknou i nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. Podrobnosti se dozvíte v našem souhrnném přehledu.

Zvýšení důchodů a jednorázový příspěvek 1200 Kč

Od ledna se zvyšují důchody starobní, včetně předčasných starobních důchodů, důchody invalidní (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně), vdovské, vdovecké a sirotčí. Základní výměra důchodu (stejná pro všechny druhy důchodů) se zvýší o 40 Kč (z 2 400 Kč na 2 440 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální v závislosti na získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, se nezvyšuje.

Důchodci proto dostanou v únoru jednorázový příspěvek 1 200 korun navíc. MPSV se tak snaží vykompenzovat nízkou zákonnou valorizaci (zvýšení důchodů pozn. red.) pro rok 2016 vypočítanou podle údajů ČSÚ. (Důchody jsou od roku 2015 zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o částku odpovídající 1/3 růstu reálných mezd. pozn.red.)

Vyšší minimální mzda

O zvýšení minimální mzdy jsme psali ve článku Minimální mzda se zvýší na 9 900 korun. Mnozí možná nevíte, že se stále měří dvojím metrem. Když jste handicapovaní, může vám zaměstnavatel v příštím roce zaplatit až o 600 korun méně (více v textu Rovné zacházení nikoliv, zatím dostanou pouze přidáno.)

Pro ty z vás, které baví statistika, jsme si připravili pohled do minulosti První minimální mzda v roce 1991 činila 2 000 korun.)

Nemocenské pojištění

Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, který slouží pro výpočet výše dávek nemocenského pojištění, jsou pro rok 2016 následující:  

  • první redukční hranice činí 901 Kč (888 Kč v roce 2015)
  • druhá redukční hranice činí 1 351 Kč (1 331 Kč v roce 2015)
  • třetí redukční hranice činí 2 701 Kč (2 662 Kč v roce 2015).

Částka rozhodného příjmu potřebná pro účast na nemocenském pojištění činí 2 500 Kč i v roce 2016. (Při výpočtu náhrady mzdy zaměstnanci na pracovní neschopnosti dochází k redukci jeho hodinové mzdy právě podle výše uvedených hranic. Vyjde-li výpočtem hodinový výdělek do 1. redukční hranice, započítává se zaměstnanci do náhrady 90 % jeho hodinového výdělku. Vyjde-li mezi 1. a 2. redukční hranici, započítává se 60 % mzdy. Nad třetí redukční hranici se již nezapočítává nic. pozn.red.)

Zvyšuje se nejen vyměřovací základ pro náhradu mzdy, kterou dostane zaměstnanec na nemocenské. Se zvýšením minimální mzdy dochází i k navýšení odvodů za zdravotní pojištění. Koho se bude změna týkat, a kdo si s ní naopak hlavu lámat nemusí jsme psali ve článku O kolik se od příštího roku zvýší zdravotní pojištění?. Co se týče OSVČ existují výjimky, kdy zdravotní pojištění každý měsíc odvádět nemusejí (více ve článku Kdy OSVČ neplatí zálohy za zdravotní pojištění?).

S výzvami nového roku se musí potkat také pražští strážníci. Ti, kteří si ještě nedoplnili maturitu, a ani se o studium nepokoušejí, budou muset odejít. Více ve článku Řady městské policie v Praze na konci roku prořídnou.

Pojistné na sociální zabezpečení

Od 1. ledna 2016 bude ukončeno placení pojistného na důchodové spoření a s tím souvisí i úprava sazeb pojistného, které se stanoví již bez zřetele k důchodovému spoření, tj. nikoliv diferencovaně v závislosti na tom, zda poplatník pojistného byl či nebyl účasten důchodového spoření.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. ledna 2016 činí:  

  • u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu
  • u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ):
  • 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
  • 2,3 % z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,  u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího· základu.

Nejvýznamnější změny:

  • částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 27 006 Kč (26 611 Kč v roce 2015)
  • maximální vyměřovací základ pro placení pojistného je 1 296 288 Kč (1 277 328 Kč v roce 2015)
  • rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ,· která vykonává vedlejší činnost v roce 2015, je 64 813 Kč (63 865 Kč v roce 2015)
  • minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost za kalendářní měsíc, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015, je 6 752 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 1 972 Kč (1 943 Kč v roce 2015, nebyla-li OSVČ účastna důchodového spoření; 1 744 Kč, byla-li OSVČ v roce 2015 účastna důchodového spoření)  
  • minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou· činnost za kalendářní měsíc, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015, je 2 701 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 789 Kč (778 Kč v roce 2015, nebyla-li OSVČ účastna důchodového spoření; 698 Kč, byla-li OSVČ účastna důchodového spoření)

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru