Sociální podnikání v Toulcově dvoře I. část

S ředitelkou provozu Alenou Mrázkovou ze společnosti ENVIRA o.p.s. jsme si povídaly o náročnosti financování sociálního podniku i o zaměstnávání migrantů.

17.10.2015 - 11:54  
Hned naproti husté sídlištní zástavbě v podobě nekonečných panelových domů najdeme soubor historických budov, jejichž kořeny sahají až do středověku. První zmínka o dvoru v Hostivaři pochází z roku 1362.
Zobrazit fotogalerii (3)

Příští čtvrtek 22. října se na Toulcově dvoře koná konference o sociálním podnikání, kde se kromě aktuální legislativy s ním spojené představí i jednotlivé sociální podniky. Z těch známějších se objeví například Fokus Praha, o.s. nebo Centrum psychosociálních služeb v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Z regionálních podniků dorazí třeba Etincelle, o.s. provozující kavárnu, pekařství a knihovnu Mezi Řádky v Kladně. Pochopitelně nesmíme zapomenout ani na společnost ENVIRA, o.p.s., která v Toulcově dvoře sociálně podniká již od roku 2009. Za společnost odpovídala ředitelka provozu sociálního podnikání Alena Mrázková.

Zaujalo mne, že první projekt zaměřený na sociální podnikání v Toulcově dvoře v roce 2009, cílil na osoby zdravotně znevýhodněné a migranty. Jak je to se zaměstnáváním migrantů v Toulcově dvoře v současné době?

V době vzniku sociálního podniku v roce 2009 byly cílové skupiny dvě. Tehdy jsme provozovali 5 pracovních míst pro pracovníky znevýhodněné na trhu práce. Migranti byli zastoupeni okrajově, naším záměrem bylo rozvíjet zejména zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Po skončení prvního projektu podpořeného z ESF (evropský sociální fond, pozn. red.) jsme udrželi všechna pracovní místa pro OZP (osoby se zdravotním postižením, pozn. red.) a dále zvyšovali jejich počet. Tehdy byl ze skupiny migranti jen jeden zaměstnanec, stal se součástí týmu provozních zaměstnanců, kteří vedou pracovníky s postižením. V organizaci nadále působí. Před dvěma lety získal trvalý pobyt a v současnosti je vedoucí tréninkového programu na pozici zahradník.

Výrobek z keramické dílny v Toulcově dvoře. Keramika je vyráběna stejným způsobem, jakým ji naši předkové tvořili po tisíce let.

Jak se v prvopočátcích sociálního podnikání práce s cílovými skupinami dařila? V čem je sociální podnikání náročnější než klasický byznys?

Z historie Toulcova dvora...      První zmínka o dvoru v Hostivaři je z 11. června 1362. Tvrz v centrální části dvora po dlouhá léta náležela Sázavskému klášteru. Celá Hostivař poté patřila nejvyššímu purkrabství, spravovali ji stavové Království českého a roku 1866 se stala majetkem "obce království Českého". V 60. letech dvacátého století dostal dvůr do správy Státní statek Praha. Zřídil zde velkovýrobnu krmných směsí a bývalé stodoly přestavěl na průmyslový objekt. Dne 11. května 1992 vyčlenila vláda ČSFR areál Toulcova dvora pro neziskové ekologicko výchovné účely a převedla ho do vlastnictví města Prahy. V roce 1994 byl zahájen provoz ekologického centra Toulcova dvora. V současné době v areálu působí čtyři neziskové organizace - Botič o.p.s., Sdružení SRAZ, Mateřská škola semínko o.p.s. a ENVIRA o.p.s. Více se dočtete zde.

V Toulcově dvoře byla využívána dobrovolnická nebo nárazová výpomoc od lidí se zdravotním postižením. O obsazení pracovních míst byl zájem. Postupně jsme navyšovali počet pracovních míst v nově vzniklých provozech (např. infocentrum) a rozvíjeli zaměstnávání OZP.

V sociálním podnikání je nejnáročnější vyvážit provozní potřeby a individuální potřeby pracovníků s postižením. Celkově musí mít např. stravovací zařízení více zaměstnanců. Vedoucí směny má velmi náročnou úlohu zajistit kvalitu produkce a současně zvládnout komunikaci s pomocnými kuchaři na směně. Věnujeme se zaměstnávání osob s různými typy postižení (duševní, fyzické, mentální, kombinované). Vedoucí jednotlivých provozů jsou profesionálové na danou oblast činnosti. Dovednosti spojené s jednáním s lidmi s postižením (zejména komunikační dovednosti) si doplňovali až zkušenostmi u nás. Nejtěžší je tedy najít odborný personál, který dobře ovládá svůj obor i jednání s lidmi s nějakým znevýhodněním.

Psali jsme také:

Náročné je také financování sociálního podnikání. Najít zákazníky, úspěšně žádat o granty a dotace, zvládnout předfinancovávání příspěvku Úřadu práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pomáhají nám evropské projekty, ale ani s nimi to není jednoduché. Mají velmi vysokou administrativní náročnost a přísná kritéria.

Velký vliv má i vývoj legislativy, v posledních letech byl v oblasti zaměstnávání OZP spíše nepříznivý (snižování podpory ze strany státu, zvyšování minimální mzdy, nutnost vymezovat chráněná pracovní místa).

V pokračování rozhovoru se dozvíte, jak jsou v Toulcově dvoře úspěšní v přípravě handicapovaných na vstup na volný trh práce, o jaké pozice je největší zájem i o plánech do budoucna. Více ve článku Sociální podnikání v Toulcově dvoře II. část

Konference o sociálním podnikání

22.10.2015 - 09:0016:15

- Konference Sociální podnikání - současná praxe a vyhlídky je završením přednáškového cyklu Za duševním zdravím na Toulcově dvoře v Hostivaři. Konference se zaměří na zaměstnávání nejen duševně nemocných, ale na problematiku zaměstnávání OZP jako takovou. Dozvíte se zde o legislativě týkající se...
Více o akci