Obstojí Jan Budař ve své dosud nejobtížnější roli? Bude nový Johnny English propadák? Co všechno nabídne říjen?

Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Tak jako každý měsíc jsme si pro vás přichystali výčet toho nejlepšího, co by nemělo ujít vaší pozornosti. Co to bude tentokrát? Třeba nový Johnny English, překvapivé zpracování jednoho z Čapkových děl, ale neméně překvapivý výskyt snad nejznámějšího detektiva všech dob.

Hovory s TGM

Jan Budař coby Karel Čapek a Matěj Huba (opět) jako T. G. Masaryk. To je základní rozložení sil ve filmové adaptaci jedné z Čapkových možná nejznámějších, nikoliv však k filmovému převedení nejvhodnějších knih. Důvod je prostý – Hovory s T. G. Masarykem nejsou fikcí, nýbrž, jak z názvu vyplývá, rozhovory jednoho z prominentních prvorepublikových spisovatelů Karla Čapka s prezidentem Masarykem. Na to, jak si s převedením tohoto díla do filmové podoby poradil režisér Jakub Červenka, jsou dozajista zvědaví nejen skalní příznivci jednoho či druhého českého velikána.

Halloween

Z trochu jiného soudku je snímek Halloween. Michael Myers, jeden z ikonických filmových zabijáků, se objevil už v pozoruhodném množství snímků. Halloween z roku 2018 je zatím poslední. O tom, zda se Myers dočkal zasloužené pocty, se mohou diváci přesvědčit od 18. 10., kdy má film premiéru.

Na Chesilské pláži

Novela Na Chesilské pláži nepatří k těm nejznámějším z díla významného britského prozaika Iana McEwana, je však velmi sevřená a sugestivní. Na filmové plátno se ji rozhodl převést režisér Dominic Cooke, který je českým divákům doposud spíše neznámý. V kinech rovněž od 18. října.

Johnny English znovu zasahuje

A do kina naposledy. Rowan Atkinson se již potřetí vrací coby Johnny English. Zkušenosti člověka nabádají, aby neplánovaným pokračováním spíše nevěřil, ale třeba nám to tentokrát Atkinson vyvrátí.

Podivuhodný případ pana Holmese

Sherlock Holmes, to je detektiv z jiného těsta. V režii Davida Jařaba se představí na jevišti Divadla Na Zábradlí. Premiéra je již 5. 10., další reprízy 8. a 18.

Radek Štěpánek: Hic sunt homines

Velmi neobvykle působí v současné české produkci poslední sbírka Radka Štěpánka. Ne tím, že v centru jeho pozornosti stojí příroda – přírodní lyrika je přece jedna z neodmyslitelných podob poezie odnepaměti. Spíše apelativním tónem, který básník zvolil. Podrobuje lidskou rasu soustavné a intenzivní kritice za to, jak je jejím vlivem devastována příroda. Je zřejmé, že básník je s přírodou spjatý, v ní a s ní žije. Sbírka stojí za pozornost i díky doslovu. Ten napsala profesorka Hana Librová a tento dnes trochu odsouvaný žánr uchopila se skutečnou bravurou. Na sbírku nenasadila žádný interpretační mustr, nýbrž čtenáři otevřela možnosti, jakým směrem se ubírat, byl-li Štěpánkovou poezií osloven. Ačkoliv vyvstává otázka, nakolik je situace, kdy bude čtenář pouze osloven, pro Štěpánkovy apelativní verše nedostačující. Ostatně i pro Štěpánka samotného, zde si tento příměr patrně můžeme dovolit.

Vít Slíva: Ultima thúlé, nejzazší zem

Dvě ze tří sbírek nominovaných v loňském roce na cenu Magnesia Litera vyšlo v brněnském nakladatelství Host. A nemohli bychom se divit, kdyby se jim podobný úspěch podařil zopakovat i v roce příštím. Už v první polovině letošního roku zaujal "hostovský" Pavel Němec se svým sice pozdním, zato velmi vyzrálým a suverénním debutem s názvem Záměstí. A snad ještě větší šance dává Hostu ediční plán na druhou polovinu roku. Stačí jmenovat Marii Iljašenko, Kláru Goldstein, Petra Hrušku (jehož však byla s největší pravděpodobností přesunuta až na příští rok – tak lze alespoň vyčíst z webových stránek). A samozřejmě Vít Slíva, básník, jenž je už dlouho pokládán za jeden z nejvýraznějších hlasů české poezie. Sbírka Ultima thúlé, nejzazší zem vyšla teprve před několika málo dny.