Jeden z největších požárů Prahy. Veletržní palác byl hašen celých šest dní vinou lakýrníků

Plameny v roce 1974 byly tak silné, že tehdy nechybělo moc a Veletržní palác bychom znali jenom z fotografií. Šest dní trvající boj s přírodním živlem se do historie moderní Prahy zapsal jako jeden z těch úplně největších požárů, který hlavní město zažilo. Jak vůbec k celé události došlo?

09.01.2019 - 10:00  
Plameny byly údajně ve výšce Petřínské rozhledny
Zobrazit fotogalerii (3)

Dnes budova Veletržního paláce funguje jako součást Národní galerie. Původní záměr však nalezneme v jeho názvu. Prostorná budova byla domovem komerčních veletrhů. Jednu z prvních ukázek funkcionalismu v Praze měli na svědomí architekti Josef Fuchs a Oldřich Tyl.

Díky obrovské podlahové ploše se jednalo o světový unikát, který zabíral 13 500 m čtverečních, čímž se tak ve své době jednalo o největší budovu tohoto druhu na světě. Velikost však nebyla jediným důvodem k obdivu. Jako jednu z oblíbených ukázek funkcionalismu ji zmiňuje slavný světový architekt Oscar Niemayer.

Všechny vavříny však mohly být pouhou minulostí. Nechybělo málo, abychom místo Veletržního paláce v Holešovicích dnes na jejím místě míjeli proluku nebo “nové” kancelářské budovy. Požár z roku 1974 byl totiž tak ohromný, že jeho plameny byly vidět až v tři kilometry vzdáleném Karlíně.

Definitivní konec

Po druhé světové válce Veletržní palác přestal sloužil svému původnímu účelu. Ve velokrysé budově se usídlily  podniky zahraničního obchodu jako Tuzex a Strojimport.

Radikálně do historie budoby, která byla v roce 1958 prohlášena za kulturní památku, promluvil oheň. Když byl 14. srpna 1974 ve 21:33 hodin nahlášen ústředně Požárního ústavu Praha vznik požáru v objektu Veletržního paláce, nemohla první jednotka požárníků vůbec tušit, jaké peklo se v tu chvíli naplno rozhoří.

Postupně se kolem Veletržního paláce nashromáždilo 25 hasičských jednotek, ale přes neutuchající snahu se jim nepodařilo požár uhasit. Budova tak po šesti dnech ztratila vše kromě železobetonového skeletu. V tu chvíli se zdálo, že unikátní funkcionalistická památka půjde definitivně k zemi.

Devět zraněných

Přestože se může zdát, že celá událost byla pro hasičské sbory neúspěchem, tak opak je pravdou. Podařilo se předejít ještě větší tragédii, protože silný požár se nerozšířil na okolní budovy. Oheň tak klidně mohl zasáhnout velkou část Holešovic.

Dalším úspěchem je, že během celé události nikdo nepřišel o život a lidé ohrožení požárem byli za dramatických okolností zachráněni ze střechy pomocí speciální plošiny. Incident se však neobešel bez zraněných, kterých bylo celkem devět. Jednalo se o osm hasičů a jednoho vojáka. V řeči peněz byla škoda vyčíslena na 220 milionů.

Chyba lakýrníka

Během vyšetřování příčiny požáru se došlo k závěru, že vznikl samovznícením. Nicméně svůj díl viny měli hlavně lakýrníci, kteří po práci neuklidili chomáče čisticí bavlny potřísněné fermeží. Zjištěno bylo i zásadní technické pochybení. V budově totiž chybělo hasicí zařízení, požární signalizace i orientační plán funkcionalistické budovy.  

Patřičné úřady už chtěly Veletržní palác odsoudit k zániku, ale nakonec se rozhodlo jít cestou složité rekonstrukce, která začala v roce 1976 a ukončena byla až v devadesátých letech. Dnes je Veltržní palác sídlem Národní galerie v Praze.