Největší z kolaborantů. Kariérista Emanuel Moravec se nezastavil před ničím

"Adolf Hitler a Benito Mussolini byli dělníci, muži práce, a ne knižní židovští červotoči, kteří se práce, potu a mozolů vždy na hony štítí." To jsou slova českého zrádce národa Emanuela Moravce. Jak se z původního kritika nacistického Německa stal kolaborant, co hrdě přísahá věrnost německé říši? 

15.03.2019 - 18:30  
Moravec se v touze po moci nebál převléci kabát
Zobrazit fotogalerii (4)

Emanuel Moravec je jedna z nejrozporuplnějších postav české historie. Život před druhou světovou válkou a život během ní je jako den a noc.

Český legionář, který prošel první světovou válkou. Byl přímý účastník bitvy u Zborova. Jako odborník na vojenství a mezinárodní vztahy se plně věnuje literární činnosti. V předprotektorátním období píše pod pseudonymem Stanislav Yester a publikuje v Peroutkových novinách Přítomnost a v Lidových novinách. Článek k dvacátému výročí bitvy u Zborova je dokonce oceněn Baťovou cenou pro nejlepší článek roku. V jeho knize Obrana státu najdeme hrozbu, že největším nepřítelem naší země je nacistické Německo. O to víc šokující je zrada, které se dopustil.

Nic není tak, jak se zdá

Dlouhý výčet informací, které Emanuela Moravce vykreslují v pozitivním světle, však už tehdy měly své nenápadné trhliny. Během anabáze na ruské frontě se dopustil podvodu, aby si lživou informací vylepšil své vojenské postavení. Když mu po válce připadlo velení zemského vojenského oddělení v Praze, našlo se mnoho finančních nesrovnalostí, které vedly k jeho přeložení. Nemluvě o vztahu k velmi mladým dívkám.

Emanuel Moravec měl poměr s šestnáctiletou služebnou Jolanou Emmerovou, která se o čtyři roky později stala jeho třetí ženou. První ženě bylo sedmnáct a druhé osmnáct let.  

Válka? Ne, Mnichovská dohoda

Paradoxem celého osudu Emanuela Moravce je jeho obrovská touha postavit se během mnichovské krize nacistickému Německu v přímém boji. Na přednáškách a ve svých článcích vyzýval, aby se národ nevzdal a nepřistoupil na diktát cizí moci. Když se tak stalo a válka pro Československo "skončila" dříve, než začala, propadl Moravec absolutní nenávisti vůči Edvardu Benešovi. Obrovské zklamání, které veřejně neskrýval, mu nakonec otevřelo dveře k novým příležitostem. 

Symbol kolaborace

V okupovaném Protektorátu Čech a Moravy Emanuel Moravec prožíval velký strach o svůj život. Obával se, že protinacistické články povedou minimálně k uvěznění, ne-li popravě. Uvažoval tak o emigraci do Kostariky. 

S překvapivým řešením přišli sami nacisté, kteří mu nabídli spolupráci. Vzali ho na okružní jízdu "prosperujícího a čistého" Německa a Moravec se vrátil nadšen a okouzlen. Přijal a plně propagoval zvrácenou nacistickou ideologii. Zde se plně rozvíjí pravděpodobně nejsilnější vlastnost Moravcovy osobnosti. Cílevědomé stoupání na vrchol. Hledá, jak být nejblíž K. H. Frankovi, píše knihu svých rozhlasových komentářů Ve službách nové Evropy a v den jmenování Reinharda Heydricha říšským protektorem skládá osobní přísahu věrnosti německé říši. 

Poklonkování na správných místech mu vynáší významná politická postavení. Dno zrady národa naplňuje ve chvíli, kdy se stává předsedou organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. České děti od deseti do osmnácti let podléhají přísné výchově nacistické ideologie.

"Všechno závisí od toho, zda nepřátele říše se nám podaří z českých krajin vyhladit." Jsou autentická slova zosobněného symbolu kolaborace Emanuela Moravce.

Život si ukončil sám výstřelem z revolveru v kabině auta, kterému během přestřelky v posledních dnech pražského povstání došel benzín. Ušetřil se tak veřejného lynčování. Dodnes je jeho osud výstrahou, že i ten největší odpůrce a křikloun může převléci kabát.