Na konci tisíciletí děsil imigranty ve Stockholmu: Z příběhu laserového muže dodnes mrazí

Počátkem devadesátých let ovládl Stockholm strach z takzvaného laserového muže. Útočník, který cílil na uprchlíky a při prvních útocích používal pušku s laserovým zaměřovačem, obrátil hlavní město Švédska vzhůru nohama. Příběh Johna Ausonia nabízí pozoruhodné množství zajímavostí. 

12.06.2019 - 11:00  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (5)

Švédský novinář Gellert Tamas (* 1963) se svého času přátelil s autorem veleúspěšné trilogie Milénium, s předčasně zemřelým spisovatelem Stiegem Larssonem. Protože se Stieg Larsson živil rovněž jako novinář, spolu s Gellertem Tamasem na počátku devadesátých let bedlivě sledoval příběh takzvaného laserového muže, jenž měl na svědomí několik rasově podmíněných útoků. Když Gellert Tamas vydal knihu Laserový muž – to bylo v roce 2002 –, autor Milénia si údajně posteskl, že takovou knihu chtěl napsat on sám.

Hvězda literární reportáže

Nestalo se tak. Stieg Larsson napsal trojici úspěšných, ryze fikčních detektivek, a tak jej dnes – na rozdíl od Gellerta Tamase – nepokládáme za hvězdu literární reportáže, jíž by se vzhledem ke svým vypravěčským schopnostem dost možná stal.

Mnoha čtenářům každopádně stačilo slyšet, že knihu Laserový muž obliboval Stieg Larsson, a z českého překladu tohoto titulu se stal hit ještě předtím, než zamířil na pulty knihkupců. O tom, že tento více než pětisetstránkový reportážní román čtenáře zaujal, svědčí mnohé knižní servery, podle nichž je Laserový muž hojně čten – a dočítán –, ačkoliv byl vydán teprve nedávno.

Rozsah dovolil Gellertu Tamasovi vtáhnout do vyprávění nejen mnohé společenské a politické okolnosti stockholmských útoků, ale – a to především – také dětství a dospívání muže, jenž za těmito útoky stál.

Tento muž se narodil jako Wolfgang Alexander Zaugg švýcarskému otci a německé matce, kteří do Švédska emigrovali. Protože chtěl Wolfgang Alexander Zaugg co nejvíce zapadnout mezi švédské občany, změnil si jméno na John Ausonius a taky si začal barvit vlasy. Jak však čteme v Laserovém muži – černou barvu nebylo možné zcela odbarvit, a tak nosil John Ausonius vlasy červené.

Život tohoto muže, který se narodil v roce 1953, možná nabízí látku na několik knih – problematická výchova, první rasistické výboje, agresivita, přestupky, opakované pobyty ve vězení, vykrádání bank, zbohatnutí na nákupu opcí a mnoho dalšího. To, čím se John Ausonius zapsal do povědomí (nejen) švédské společnosti, však začalo až v roce 1991. Tehdy laserový muž zaútočil poprvé. Jeho oběť, jedenadvacetiletý imigrant David Gebremariam, útok přežil. Během následujících měsíců následovalo množství dalších rasisticky motivovaných útoků. Jeden z nich byl přitom smrtelný.

Z vězení až ke knize

V knize Laserový muž se odvíjí hned několik linek. Jedna sleduje život Johna Ausonia, další policejní vyšetřování rasisticky orientovaných útoků, do toho jsou vloženy historicko-politické výklady rozmachu protiimigračních politických stran a hnutí či výpovědi samotného útočníka, s nímž se novinář Gellert Tamas opakovaně setkával ve vězení. I vzhledem k těmto exkurzům je reportážní román Laserový muž aktuální i po téměř dvaceti letech od původního vydání.

Skutečnost, že je Gellert Tamas především novinář, se projevuje ve velmi pečlivých rešerších, o něž knihu opřel a jež dokládá závěrečný seznam zdrojů. Bohužel také v tom, že Gellert Tamas není přece jen tak obratný stylista, což se projevuje především v dialozích, jež často působí trochu nevěrohodně. Českému vydání by rovněž prospěla důkladnější korektura, v knize je množství překlepů a gramatických chyb (nutno podotknout, že to v případě nakladatelství Absynt rozhodně není zvykem, ba naopak). Přesto je Laserový muž knihou, kterou lze číst (a dočíst) takříkajíc jedním dechem. A to u podobně rozsáhlých titulů rozhodně není zvykem.