Goebbels a jeho návštěva Prahy. Druhý muž říše nemiloval pouze Lídu Baarovou

Joseph Goebbels měl ještě jiný důvod, kvůli kterému dojížděl do Prahy
 

Vztah české herečky Lídy Baarové a druhého nejmocnějšího nacisty Josepha Goebbelse je všeobecně znám. Válečný zločinec a ministr propagandy se tak stal častým hostem Prahy. Jeho milenku a lásku mu musel rozmlouvat samotný Adolf Hitler, i když on sám měl její fotografii na nočním stolku. Baarová však nebyla jediným důvodem, proč Goebbels navštívil Prahu. 

Filmový režisér se pokoušel udělat z příběhu Lídy Baarové velkofilm, ale kromě utracených peněz se mu tento úkol úplně nepodařil. Podprůměrný životopisný film ovšem ve veřejném prostoru připomněl unikátní a kontroverzní vztah mocného nacisty a krásné české herečky. Mnohem povedenější filmové dílo má na svém kontě dokumentaristka Helena Třeštíková, která s Lídou Baarovou natáčela osobně v její emigraci v Rakousku. Byť je pro naši zemi spojení Goebbelse a Baarové jediným podstatným prvkem, je tu ještě jeden důvod, proč několikrát zavítal do Prahy. Z jakého důvodu?  

Mocná UFA

Funkce Josepha Goebbelse byla v nacistické hierarchii hodně vysoko. Měl totiž na starosti propagandu zvrácené ideologie Adolfa Hitlera. V jeho případě nešlo jen o plamenné projevy, promyšlené plakáty, politický program a strategie, jak přesvědčit okupované země ke kolaboraci. 

Jeden z důležitých prvků, jak zajistit v nacistických zemích loajalitu, byla moc kinematografie. Film byl přece jenom důvod, proč se Goebbels zamiloval do zmiňované Lídy Baarové. Její herecký talent si druhý muž říše protlačil do největších filmových hitů německé filmové společnosti UFA. Říšský ministr propagandy rozpoznal talent i jiných filmařů z Československa, potažmo v té době Protektorátu Čech a Moravy. 

Barrandovské ateliéry a trikové studio

Goebbels samozřejmě nemohl přehlédnout, co se podařilo vybudovat Miloši Havlovi na Barrandově, a také od chvíle, kdy na našem území vládl nacistický režim, byl Havel pod tlakem, aby prodal 51 % svého podílu v ateliérech Barrandov. Ten odmítal i přesto, že mu bylo vyhrožováno koncentračním táborem. Nakonec přišla dohoda a Havel mohl točit pět českých filmů ročně a svůj podíl opravdu prodal. 

Záměr Goebbelse byl jasný. Využít českých filmařů, kteří jsou na světové úrovni, stejně jako vybavení a prostory v Praze. Zaměřil se převážně na filmové animátory, a tedy i na dobře vybudovanou animátorskou základnu ve Zlíně. Nacisté se ovšem zaměřili na Ateliér filmových triků ve Štěpánské ulici. 

Goebbels měl v plánu vytvořit v protektorátu konkurenci Waltu Disneymu v USA, což se mu také podařilo, ale vývoj války mu neumožnil tento plán dotáhnout do konce, čehož nikdo bezesporu kromě fanatických nacistů nelitoval. Asi nejúspěšnější ukázkou velkých investic a plánů do trikové a animované tvorby je film Svatba v korálovém moři z roku 1944.

Do konce války stihli čeští animátoři pod vedením Rakušana Horsta von Möllendorfa ještě dva filmy: Neposlušný zajíček a Povětrnostní domeček. Paradoxem celé situace je fakt, že trikové studio se už v 12. května 1945 proměnilo pod spoluprací Jiřího Šebestíka, Eduarda Hofmana, Bohuslava Šrámka a Jaroslava Kándla, kteří si začali říkat Bratři v triku. I za protektorátu se dařilo vyrůst osobnostem, které dnes vnímáme jako nejvýznamnější postavy československé animátorské školy, jako byl Karel Zeman, Hermína Týrlová a hlavně Jiří Trnka. 

Goebbels tak do Prahy necestoval jenom kvůli své milence, ale také aby rozvíjel propagandu, která měla konkurovat samotnému Waltu Disneymu. Svým způsobem však technologicky pomohl vybudovat zázemí pro nezávislou československou animovanou tvorbu. Tři lehce propagandistické pohádky za to bezesporu stály. 

Zdroj: Diplomová práce, ČESKÁ KINEMATOGRAFIE V LETECH 1939–1945 Tereza Laipertová

KAM DÁL: Z dřevěné boudy největší stadion na světě. Unikátní Strahov přežil válku, ale dnes se rozpadá.


Životní styl