Když byl film v plenkách. Kouzelník filmového plátna byl z Měsíce

Georges Melies byl opravdu kouzelníkem filmového obrazu
01.09.2020 - 08:30  

Pohyblivý obraz dnes vnímáme jako samozřejmost, ale na konci 19. století, kdy vznikla kinematografie, tomu tak rozhodně nebylo. Historky o tom, jak lidé utíkají před projíždějícím vlakem z kinosálu, jsou pravdivé a není se čemu divit. Paradoxně vše začalo kvůli nevinné sázce… 

 

Na počátku byla sázka. Dva lordi se dohadovali, jestli má kůň při běhu v některou chvíli všechny čtyři nohy ve vzduchu. Nedařilo se jim získat průkazný důkaz, tak oslovili fotografa a vynálezce Eadwearda Muybridge. Ten se svého úkolu zhostil poctivě. Postavil vedle sebe několik fotoaparátů, natáhl od nich nit k spoušti a když kůň proběhl, byl vyfotografován v několika fázích pohybu. Na jedné fotografii tak bylo patrné, že má opravdu všechny čtyři nohy ve vzduchu. 

Celá tato práce trvala dlouhých šest let a zpracoval více jak 20 tisíc fotografií. Studování pohybu fotografickými přístroji se pro něj stalo ústředním tématem práce. Postupně svoji práci zdokonalil natolik, že vlastně držel v ruce jednu z prvních kamer, která byla schopna zaznamenat pohyb, tak jak jsme dnes zvyklí. Nebyl to však on, kdo vymyslel kinematograf a odstartoval tak příběh filmu, který se stal jedním z nejdůležitějších zábavních průmyslů. Dostupnou technologii, která v podstatě změnila svět, mají na svědomí dva francouzští bratři. 

Dělníci z továrny

Jako historicky první veřejné promítání pro platící diváky se v dějinách kinematografie počítá 28. prosinec roku 1895, kdy bratři Lumierové prezentovali v pařížském Grand Cafe 45 vteřinový záběr s názvem Dělníci odcházející z Lumierovy továrny. Ten byl natočen již v roce 1984 jejich vynálezem, který byl patentován ještě o rok dříve. 

Ten umožňoval promítat, kopírovat a hlavně natáčet filmy. Zpočátku tento vynález vnímali bratři pouze jako technickou záležitost, takže nedohlédli k tomu, že jsou na počátku neuvěřitelného příběhu. Podle toho také vypadaly filmy, které vytvořili. Šlo opravdu jen o pohyblivé obrazy, které nepracovaly se střihem ani velikostí záběru. 

Legendární je promítání záběru projíždějícího vlaku, kdy lidé ze strachu utíkali z kinosálu, aby si zachránili život. Pro společnost se jednalo o kouzlo, které vyžadovalo čas, aby si na něj bez problémů zvykli. V rámci následného vývoje bylo zcela zásadní, že se prvního promítání zúčastnil také francouzský kouzelník Georges Melies. Ten totiž technický vynález proměnil v opravdu kouzelnou hračku. 

Revolucionář obrazu

Když prvotní šok vystřídalo hladové čekání na nové a nové záběry, přišel na scénu zmiňovaný Melies. Rok mu trvalo, než zařízení bratří Lumiérů získal a následně ho svými zásahy vylepšil tak, aby mohl realizovat svoje filmové představy. První díla tak začal vytvářet v roce 1896. 

Vzhledem k tomu, že byl původním povoláním kouzelník, položil se podobným způsobem také do filmové tvorby. Hned od počátku fascinoval neuvěřitelnou škálou triků, které jsou funkční dodnes. Je vynálezcem stop-tricku, kdy vám před očima zmizí, cokoliv budete chtít. Legendární je jeho žonglování s vlastní hlavou a mnoho dalších neuvěřitelných filmových kouzel, které nesou jeho podpis. Vrcholem je samozřejmě dílo, které vzniklo jen o sedm let poté, co bratři Lumierové prezentovali kinematograf v Grand Cafe. 

Na rok 1902 je jeho výpravný film Cesta na Měsíc plný krásných kostýmů a kulis absolutní legendou kinematografie. Dlouho po Meliesovi nevznikaly tak nápadité a neuvěřitelné filmy jako z jeho ateliéru. Autorům hodil laťku hodně vysoko a zcela nepochybně přeskočil svoji dobu. 

KAM DÁL: Největší město co do krásy. Unikátní středověký text z pera židovského kupce o Praze

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru