Knihy pod stromeček, které nadchnou jak děti, tak dospělé: S humorem na umění a s mluvícím potokem do sirotčince

Pokud přemýšlíte, jaké dárky nakoupit pod vánoční stromek a rádi byste své blízké obdarovali knihou, věnujte pozornost následujícím titulům. Dnes přinášíme tři knihy, jejichž koupě nebudete litovat, příští týden se můžete těšit na další tři.

03.12.2019 - 09:45  
Prohlédněte si celou fotogalerii
Zobrazit fotogalerii (4)

Petr Koťátko: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové

Petr Koťátko je profesorem filosofie a zároveň autorem knih pro děti. V roce 2009 publikoval v nakladatelství Druhé město knihu pro náctileté čtenáře Wormsův svět. Letos vydal v nakladatelství Meander knihu pro menší děti (stránka nejlepsiknihydetem.cz uvádí, že kniha je určena dětem starším šesti let) nazvanou Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové.

Při psaní tohoto románu se Koťátko evidentně inspiroval klasickým dílem literatury (pro děti a mládež), Alenkou v říši divů Lewise Carrolla. Titulní Anička se stává protagonistkou podobně nonsensového příběhu jako Alenka. Ústřední roli v něm sehrává dům, kde Anička – mimochodem, stejně jako vnučka autora – žije. Bývalý sirotčinec otevírá Aničce možnost přecházet mezi přítomností a minulostí, a to se dvěma mluvícími fenkami Bertou a Lízou či s rovněž hovořícím potokem.

Koťátko velmi umně a účinně kombinuje časo(prostorové) roviny vyprávění a podobně suverénně mísí prózu s poezií, aby příběh neustále získával na dynamičnosti. Jakkoliv je možné, že bude potřeba – především při hlasitém předčítání dětem – některé pasáže knihy číst opakovaně, není to na škodu. K opakovanému čtení vybízí jak text samotný (někdy dokonce explicitně), tak její grafická úprava a ilustrace. Jejich autorkou je autorova dcera Eva Koťátková, mimochodem držitelka Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2007. Její čisté, tenkou linkou vedené ilustrace jsou dalším důvodem, proč se listování knihou tam a zpátky jen tak neomrzí. A proč se jak dětští, tak dospělí čtenáři budou v tomto trochu tajemném příběhu cítit více než příjemně.

Martina Scholleová: Hysterie umění

Nizozemského malíře Hieronymuse Bosche, respektive jeho díla, zná většina z nás dobře. Stejně jako spotřebiče značky Bosch. Koho by však napadlo, že se někdy jméno tohoto malíře octne na obálce knihy spolu se známou značkou elektroniky? Martina Scholleová tento nápad (který se vlastně docela nabízel, můžeme si trhat vlasy) měla a postavila na něm výbornou knihu, jež zpracovává dějiny umění od začátku až k dnešku – od jeskynních maleb či Myróna až například po současnou českou umělkyni Kateřinu Šedou. Titul nese název Hysterie umění.

Na stránkách této publikace se dozvíme třeba to, zda zažil Jakub Schikaneder šikanu, zda může být v bukolickém námětu buk či že Kim Kardashian "předpověděl" Georges Seurat už na konci devatenáctého století. Nebo se můžeme podívat, jak vypadá Jackson Pollock "po česku" (spoiler alert: je to rum rozlitý na betonu). Na první pohled především zábavná (místy až subversivní) publikace je překvapivě informačně přínosná. Mnohým čtenářům může přinést základní vhled do "zpracovávané" problematiky a třeba i podnět k jejímu hlubšímu prozkoumání.

Ti pak mohou upřít pozornost například k dalším titulům z edice nakladatelství Labyrint nazvané Fresh Eye / Jinýma očima, kde kniha Martiny Schoellové vyšla. A následně se k Hysterii umění znovu vrátit. Platí totiž, že knihu si můžou užít takřka všichni, ale čím lepšími znalostmi tématu čtenář oplývá, tím více drobnějších vtípků a narážek dovede rozpoznat. Jakkoliv tak lze knihu zhltnout za zhruba hodinu, nakonec si s ní možná užijete víc, než jste si zprvu mysleli.

Andrej Bán: Slon na Zemplíně

Skutečnost, že Češi rozumí Slovákům méně než Slováci Čechům, je vcelku dobře známá. I proto se knihy z češtiny do slovenštiny nepřekládají, zatímco knihy ze slovenštiny do češtiny ano. Na české knižní pulty tak před nedávnem dorazil nový přírůstek z edice Prokletí reportéři slovenského nakladatelství Absynt. Dosud zásobovaly tuto edici povětšinou texty z Polska, případně ze severských zemí. Slon na Zemplíně (přel. Miroslav Zelinský) Andreje Bána je prvním titulem od slovenského reportéra, který se k nám péčí tohoto nakladatelství v českém překladu dostává.

Andrej Bán působí jako fotograf a reportér Deníku N. Titul Slon na Zemplíně je vyústěním jeho třicetiletého mapování Slovenska a (mentality) jeho obyvatel. Pokud už jsme (spolu s nakladateli) rezignovali na to, že bychom mohli porozumět slovenštině tak, abychom byli schopni (a především ochotni) v této řeči číst, neměli bychom rezignovat na to, abychom porozuměli tomu, co se na Slovensku odehrává. Kniha Andreje Bána je ideální jak pro prvotní vhled do problematiky, tak pro její hlubší uchopení a pochopení.