Kriminálka, z které vás bolí za krkem. Zločiny Velké Prahy zatím nedosahují kvalit rady Vacátka

Seriál Zločiny Velké Prahy překvapuje ztvárněním první republiky
 

Božena už je zapomenuta, a tak nezbývá nic jiného, než se zaměřit na novou kriminálku Zločiny Velké Prahy, která ambiciózně vstoupila do nedělního vysílání na České televizi. Nový projekt režiséra Jaroslava Brabce se navrací do první republiky. Jak se výlet do minulosti autorům zatím daří? 

Někdy je lepší se držet při zemi a postupovat s kamerou zcela tradičně. Když se totiž pokoušíte o inovaci, můžete se často velmi rychle spálit. Navíc v případě seriálu Zločiny Velké Prahy se nejedná o žádnou experimentální podívanou. Přesto vás od první minuty bude strašit jeden hloupý kameramanský detail, na který když se zaměříte, bude vás po hodině koukání bolet za krkem ještě další dva dny.

Nakloněná kamera je zvláštní obrazový postup, jenž nemá hlubší smysl, jen se snaží naznačit, že se přece autoři této dobové podívané ocitli v roce 2020, kdy tento projekt vznikal. Samoúčelná kameramanská manýra je spíše na překážku a ruší jinak celkem vydařenou podívanou.  

Je to o detailech

Kdo bude namítat, že jde o malichernost, ten se mýlí. Právě tyto maličké kousky skládačky dávají dohromady buď obrázek, který si budete pamatovat navěky, nebo vám zevšední s přibývajícími léty. Po dvou dílech Zločinů Velké Prahy lze pomaličku vysledovat, že tento ambiciózní projekt s hercem Jaroslavem Pleslem v hlavní roli skončí spíše v té první kategorii. 

Nabízí se přirozeně porovnání s legendárním Jaroslavem Marvanem, a tedy seriálem Hříšní lidé města pražského. Byť je zde zcela jasný odlišný žánrový přístup vyprávění a režisér Jaroslav Brabec se pokouší vybudovat dobovou atmosféru první republiky spíše realisticky a nikoliv s groteskou, jako tomu je v případě Hříšných lidí města pražského.

Ty se však svým stylem staly ikonickou a zábavnou podívanou, která sice nereflektuje do hloubky a přesně dobu minulou, ale drtí diváky příběhy, které vás baví luštit a zároveň scénář odráží reálné kriminální příběhy Prahy oné doby. 

Možná tak tomu je i v případě kriminálních příběhů Velké Prahy, ale spadlá žena ve studni či utopený chlapec v rybníce zatím nepřinesli potřebnou sílu ve vyprávění. Diváci se tak sice ocitají v prostředí idealizované první republiky, která dostává potřebný realistický kabátek, ale zatím je to málo. I když otevírat otázku vztahu Čechů a Němců či šlechty po vzniku republiky jsou velmi odvážná a důležitá témata. Tak třeba příště, bohužel jistě znovu s tou pokřivenou kompozicí kamery.  

KAM DÁL: Kvalitní večerníček, na který se čekalo opravdu dlouho. Mlsné medvědí příběhy navazují na animátorskou tradici

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru