Originální sebevraždy slavných. Čištění pušky, pití infikované vody a smrt s hrdostí

Ernest Heminway se rozhodl odejít kvůli špatnému fyzickému a psychickému stavu
Zobrazit fotogalerii (3)
24.09.2020 - 16:00  

Smrt patří k životu. Někdy se však lidské individuum nesrovná se svým údělem a nečeká na přirozený konec. Sebevražda je z křesťanského hlediska hřích, ale některým slavným osobnostem se stala vysvobozením. Kdo z významných historických postav zvolil vpravdě originální způsob vlastní smrti? 

 

I v českém rybníčku bychom našli mnoho slavných, jejichž kroky mířily dobrovolně na onen svět. V některých případech jsou ale také okolnosti smrti tak zvláštní, že je zde prostor pro pochybnosti. Krmil Bohumil Hrabal holuby? Uhořel Egon Bondy kvůli nedopalku cigarety? A co takový Jiří Schelinger? Šlo o nehodu, útěk či sebevraždu? Pravda samozřejmě nikoho nevrátí mezi živé, ale významné osobnosti jsou pro mnohé vzorem kvůli své práci a myšlení. Je tak pochopitelné, proč si pokládáme podobné otázky, když se rozhodli svůj život dobrovolně ukončit. Jak je to ve světě a kdo zvolil opravdu “originální” způsob smrti? 

Ernest Hemingway

Laureát Nobelovy ceny, voják a spisovatel Ernest Hemingway pro své romány často čerpal právě ze zkušeností, které získal během první a druhé světové války. Autobiografická kniha Sbohem, armádo vypovídá za vše. Významný spisovatel zemřel ve svých 61 letech. Dlouhodobě enormně holdoval alkoholu a depresivní stavy se pravděpodobně s jeho životem nesly již od válečných zkušeností. Navíc se sčítaly bolavé rány z válečných let. Deprese léčil na klinice elektrošoky. 

Smrt přišla v roce 1961 a pravděpodobně jí šel Ernest Hemingway naproti. Kromě fyzických a psychických problémů trpěl také tím, že jeho literární úroveň už nedosahuje takové kvality jako v minulosti. Vzal tak do ruky svoji brokovnici a prostřelil si hlavu. Někteří rozvíjeli spekulaci o tom, že se jednalo o náhodu při čištění zbraně, ale někdo tak válkou zkušený jako Hemingway by jistě takovému omylu předešel. Navíc k sebevraždě nahrávalo velké množství okolností. 

Petr Iljič Čajkovskij

Slavný ruský skladatel byl od mládí velkým pesimistou. Ještě aby ne, když mu již v jeho čtrnácti letech zemřela milovaná matka na choleru. Autor baletních děl, jakými jsou Labutí jezero, Šípková Růženka či Louskáček, tak od raného věku trpěl úzkostmi a melancholickým pohledem na svět. Byť ho tato vlastnost jistě pozitivně provázela v hledání inspirace a správné melodie, skončil také neslavně tím, že si pravděpodobně sám sáhl na život. 

Nutno dodat, že jednou ze zásadních okolností, která v tomto ohledu hrála roli, byla také nepřiznaná homosexualita. O sebevraždu se totiž již v minulosti pokusil skokem do řeky, a to po svatbě s jednou ze svých studentek. Čajkovskij nakonec zemřel ve svých 53 letech stejně jako matka na choleru, ovšem po napití se z infikované sklenice. Dodnes se spekuluje, zda nakonec v obsahu skleničky nebyl připraven arsen, aby byla smrt jistá. 

Stefan Zweig

Zemřel hrdě po boku své ženy. Tento rakouský Žid se v kontextu dějin literatury stává jedním ze zakladatelů tzv. psychologického románu. Stefan Zweig samozřejmě kvůli svému původu utekl před začátkem druhé světové války nejdříve do Anglie a následně do Brazílie. 

Jeho depresivní povaha dostala ránu právě kvůli zločinům proti lidskosti a šílených zrůdnostech největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Rozhodl se tak hrdě opustit svět, protože nemohl unést úpadek a likvidaci evropské kultury. Se svojí ženou Lotte tak v roce 1942 spáchali sebevraždu za pomoci léku Veronal. 

V dopise na rozloučenou vysvětlil jejich motivace. Rozhodl se podle vlastní vůle a s čistou hlavou. Už ho nebavilo vandrování po světě a hlavně byl zásadně pobouřen nekompromisním ničením “ducha Evropy”.

KAM DÁL: Jan Werich jako hrdina a smutný klaun. Nebojácný hlas proti nacismu byl pokořen Antichartou.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru