Démoni slavného spisovatele. Zlatokop, námořník a tulák bojoval s alkoholismem již od dětství

Život Jacka Londona je mnohdy zajímavější než jeho samotné knihy, které jsou zásadně ovlivněny jeho osudem
  |   osobnost

Jen těžko bychom v literatuře hledali dobrodružnější život autora, který se tak pochopitelně otiskl do jeho díla. Jack London, pravým jménem John Griffith Chaney, se nakonec proslavil po celém světě, ale cesta k úspěchu byla trnitá. Bez ní by však nevzniklo tolik nádherné literatury, kterou čteme s velkou chutí i dnes.

40 let života není dlouhá doba pro život, ovšem Jack London ji naplnil bezezbytku. Byť je z jeho díla patrné, že cesta za literárním úspěchem byla lemována dřinou, alkoholem, chudobou a osudem na pokraji života a smrti. Jen s podivem člověk hledí na seznam knih, povídek a článků, které za tak krátkou dobu vyprodukoval. Pojďme po stopách tuláka Londona.

S alkoholem od dětství

Kromě dobrodružných cest, které zdolával jako námořník či na Aljašce jako zlatokop, je určujícím prvkem celého života Jacka Londona alkohol. Sám tento svůj problém dokonale popsal dva roky před svou smrtí v knize Démon alkohol. Zde se svěřuje, že se poprvé poctivě opil už v pěti letech a od puberty to byl jeho celoživotní společník. 

Právě tento démon ho pravděpodobně poslal na dobrodružné cesty, protože by se jinak asi věnoval studiu na univerzitě. Jack London totiž vše, co dělal, dělal poctivě - a to kromě psaní také právě v pití alkoholu. Nevyzpytatelné cesty, kterými se nakonec od mládí rozhodl jít, prošly různými zkouškami. Byl námořníkem, zlatokopem, který nezbohatl, členem rybářské hlídky, pirátským lovcem ústřic a v neposlední řadě tulákem, zvaný hobo. 

Všechny extrémní zkušenosti, které v těchto dobrodružných povoláních, kde vždy kraloval alkohol, zažil, také skvěle adaptoval ve více jak 50 knihách, které za tak krátkou dobu života napsal. Jak je možné, že byl natolik produktivní i ve chvíli, kdy bojoval hlavně se svojí příčetností nad sklenkou tvrdého alkoholu? 

Nejlépe placený spisovatel

Rozhodujícím momentem jeho života bylo právě období, kdy se z něj stal tulák a v podobných skupinkách vágusu cestoval po celých Spojených státech amerických. Nad lahví lihu zředěného nepatrně vodou se nakonec vykrystalizoval nápad psát. Od mládí miloval dobrodružnou literaturu, tak nebylo překvapením, že na ni navázal. První texty mu pro drsný a netradiční způsoba jazyka noviny neotiskly. 

První text mu vyšel v roce 1893 a dostal za něj 40 dolarů. Zkouší se dostat na univerzitu, dodělává si maturitu, ale musí do tvrdé práce. Studia opouští a následně se vydává na zmíněnou Aljašku, zde nenajde zlato, ale zažije to, co následně prožívají i jeho čtenáři v několika knihách a povídkách. 

Když se vrátí zpět do civilizace, musí znovu tvrdě pracovat v dělnických profesích. Ovšem už dávno v něm uzrál sen stát se spisovatelem, a tak tvrdě pracuje i na své vytoužené kariéře. V roce 1903 napsal knihu Volání divočiny a autorská práva prodává za 2 000 tisíce dolarů. Na první pohled docela dobrá částka, ale v kontextu toho, jaký měla kniha následně úspěch, to byly jenom drobné. 

Od té doby se však London stane spisovatelem, který v pevném režimu píše tisíc slov denně. Příběhů má v hlavě na rozdávání, a tak se je rozhodl poslat dál ve velmi drsném pracovním tempu i ostatním. Povedlo se. Jack London se postupně stal nejlépe placeným autorem své doby. 

Zbohatl, nechal si vybudovat ranč, vlastnil jachtu, s kterou obeplul celý svět, a vše se zdálo být dokonalé a zastřené v růžových barvách. Problém byly však znovu peníze a alkohol. Jack London nebyl dobrý hospodář, a tak se neustále vypořádával s dluhy. Navíc, jak ze zmíněné knihy Démon alkohol vyplývá, jeho vztah k lahvi byl neustále více než vřelý. 

Nakonec však i v tomto boji obstál. Podařilo se mu zcela přestat pít a kniha Démon alkohol se stává největší obžalobou tohoto civilizačního neduhu. Vždyť právě tato kniha stála z velké části za iniciativou prohibice v USA. 

Smrt morfinem

Tulák po hvězdách je jedna z nejkrásnějších knih, co kdy byla napsána, a Jack London v životě došel na konec cesty velmi brzy - ve svých 40 letech. Zda se jednalo o sebevraždu, kolaps jater či nešťastnou náhodu, se dodnes spekuluje. Nahrává tomu také osud hlavního hrdiny v autobiografickém díle Martin Eder. 

Proti bolesti alkoholem zničených jater a ledvin totiž používal pravidelné dávky morfia, které měl zcela oficiálně předepsané od lékaře. Názory historiků se však přiklánějí k verzi, že zemřel nešťastnou náhodou. Ať už to byla nehoda, selhání těla, nebo sebevražda, odešel v roce 1916 jeden z největších spisovatelů, jehož život samotný byl možná ještě mnohem zajímavější než osudy postav jeho románů. 

Zdroj: irozhlas.cz, reflex.cz, kniha Démon alkohol

KAM DÁL: Zmražený Walt Disney. O zakladateli pohádkového impéria dodnes koluje šílená fáma

 

Klíčová slova: